Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

Jaké blogy zavírám od pohledu

Jaké blogy zavírám od pohledu

Publikováno 24.07.2016 Publikováno Tipy pro blogování Počet komentářů 39

Nevěřím v lásku na první pohled. V co ale věřím, je nenávist na první pohled. A právě o té vám budu dnes vyprávět. Co ji dokáže ve mně probudit, když se seznamuji s novým blogem? Dokážu kvůli ní trvat hlavy? Asi ne, ale nebudu to číst.

Hledat nové blogy, které bych mohl sledovat, není úplně snadné. Nějakou ranou osudu se mi neustále stává, že ty, které bych milerád četl, rychle končí. Takže pokud chcete blogovat šťastně a především dlouze, rozhodně nechtějte, abych vás sledoval. Mohlo by to skončit nějakou nepříjemnou epizodou. (myslíte, že to BIS vyhodnotí jako vyhrožování veřejnosti???)

A jelikož blogů je hodně a musím se jimi hrabat dlouho, abych našel nějaký poklad, vyhazuju některé hned od boku. Něco jako nenávist na první pohled. Co mě teda dokáže odradit? V první řadě je to samozřejmě téma. Pokud narazím na blog o křemenci v okolí Sněžky, asi mu nedám šanci. Vím, jsem svině. Tématičnost moc rozebírat nechci, protože to je každého věc. Proto v jednotlivých bodech uvádím hlavně technické a stylistické nedostatky. Opět chci zdůraznit, že je to jen můj pohled na věc.

1. Blog je tak pomalý, že mám chuť spáchat sebevraždu

Dnešní doba je strašně stresující. Někdo to řeší meditací, někdo si vyjde do přírody a někdo si podřeže žíly. V mém životě patří mezi nejvíce stresující faktory hlemýždí tempo elektroniky. Ačkoliv mi to na jednu stranu lichotí, tak prostě nesnáším, když jsem rychlejší než svůj počítač a musím na něj čekat. Copak on není můj sluha? Dokud nevznikne hnutí za osvobození kalkulaček, je právo na mojí straně.

giphy (10)

Chápu, že ne všichni si můžeme dovolit servery s šestnácti jádrovým procesorem (či spíše nikdo z nás), ale to rozhodně neznamená, že nemůžeme rychlosti webu pomoci. Jedním se základních kamenů úspěchu je si blog příliš nepřeplácat. Když si tam vložíte x různých feedů se sociálních sítí a dalších pluginů, bude to pomalé. Když si na web budete nahrávat obří fotografie (viz. jak pracovat s fotkami), bude to pomalé. Když budete na homepage zobrazovat plné, dlouhé články se spoustou obrázků, bude to pomalé.

Ačkoliv nemusíte být úplně zastánci minimalismu, zkuste to.

2. Blog vyhrává tak nahlas, že si sousedi ve vedlejším bloku stěžují na technoparty

Pamatuju, když ještě v chrome nebyla označená karta, která přehrává zvuk. Často tak bylo detektivní prací zjistit, který stránka mi to vyhrává. Chápu, že máte svoje oblíbené písničky, svoje oblíbené zpěváky, svoje oblíbené kapely (já mám jen oblíbený sovětský plakát) a že je všem musíte ukázat … ale nedělejte to.

Já při počítačování poslouchám svoje věci a rozhodně nestojím o to, aby se mi to s někým mixovalo. Nechci tu mít žádného DJ Mixera. A vidina, že bych musel při každé návštěvě ty podivuhodně zvuky vypínat, mě dokonale odradí od toho, abych na ten web ještě jednou zavítal.

3. Na blogu je tolik omluv, že se musí stavět do fronty

Taková nejtypičtější omluva na blogu je: „Promiňte, že jsem dlouho nenapsal žádný článek, polepším se.“ Takový blogger je v mém světě v podstatě mrtvý nebo se minimálně ve smrtelné křeči cuká někde na chodníku. Pomoci mu může jedině pět deci vína.

Častým problémem podobných omluv je, že omluva samotná je jediným tématem článku. Informační hodnota nula. Navíc je spíše pravidlem, že tento typ článku bývá článkem posledním. Ne že bych snad já někdy s psaním blogu nepřestal, ale nikdy jsem to neviděl jako nějakou povinnost veřejně to vyhlásit. Nebo po návratu vysvětlit. Něco jako když se vrátíte k ex a děláte, že se nic nestalo.

Takže neslibovat, neomlouvat se. Hned bude ten svět jasnější.

giphy (9)

4. Blog je stejně čitelný jako česká politická scéna

K čitelnosti stačí 3 velmi jednoduchá pravidla:

  • nepoužívat obrázkové pozadí
  • nepoužívat obrázkové pozadí
  • NEPOUŽÍVAT OBRÁZKOVÉ POZADÍ
giphy (8)

Obrázkové pozadí zmiňuji hlavně proto, že když jsem si četl, jak se daří závodníkům na závodě 1000 Miles, brečely mi u toho i řasy. Jako, dá se to zkazit i dalšími cestami, ale to pozadí je jedno z největších zel. Mezi další patří špatný kontrast a absolutní absence formátování textu. Tento neduh jsem ochotný odpustit jen v případě že se jmenujete Kerouac (a ani v takovém případě vás nebudu číst, jen budete mít moje odpuštění). Na toto téma jsem ostatně psal už článek o typografii nebo o oživení článků.

Jen v případech nejvyšší nouze, když si chci text za každou cenu přečíst, si ho překopíruju do Google docs a proměním ho v čtivý text. Tolik práce ale nejsem schopný obětovat každému. To bych musel být váš kámoš.

5. Blog vykrádá skoro tolik co průměrná rodina v Chánově

Blog je v první řadě autorský a v nejlepším případě by měl mít vlastní nápad, vlastní myšlenku, vlastní názor. Chce to pořádně podojit mozek. Úplně nejhorší je kopírovat od jiných jedna ku jedné, méně špatné je imitovat druhé.

Například na Tumbrl většina blogů jen sdílí ostatní. Ono to ve své podstatě není špatné, ale rozhodně něco takového na blozích nehledám. K tomu mám třeba Twitter, tam dávám retweetům palec nahoru. Problém je, když někdo píše vlastní a sdílí ostatní. Naštěstí mám chytrou funkcionalitu, která mi nezobrazuje reblognutí (Xkit se to jmenuje).

Rozhodně ale není špatné se inspirovat. Jen je všeho třeba s mírou.


Co na první pohled odradí od čtení blogu vás? Reagovat



Komentáře
  1. Káťa

    Káťa: Se všemi body souhlasím, mě osobně nejvíc zabíjí nesourodé formátování a chyby. Když najdu v článku nějakou hrubku – což se pochopitelně může stát každému z nás, jsme jen lidi – většinou si podvědomě na autora udělám horší názor a často mě to i odradí od návratu či pokračování k jiným článkům. Naopak nemám problém, když někdo píše nespisovně, to už záleží na povaze blogu… ale hrubka je hrubka a u ní to většinou končí.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Jojo s hrubkami to je těžké pořízení. Sám je občas sázím a je pro mě těžké je objevit. A jen málokdy se mi ji podaří najít u někoho jiného. Když se tak ale stane, jsem na sebe pyšní. Kdyby je někdo sázel jak na běžícím páse, tak mě to asi také odradí.

      1. Patricie

        Patricie: Tolik kritiky! Půlka národa neumí správně česky! Jak můžou poznat hrubky?! :)

  2. Maru

    Maru: Mě třeba štve, když mi někdo už předem vymyslí přezdívku. Jako že oslovení ,,Ahoj krásky” mě docela vytáčelo u jednoho fajn blogu. Já vím, že blogerka chtěla všem popřát hezký den a blah a tak dále, ale co když se mi zrovna přes noc udělá mega ňoumák uprostřed čela? To bych pak chápala dost ironicky.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Velmi dobré :D To by mě rozhodně odradilo, protože nejsem kráska s ňunákem i bez ňunáku. Ještě jsem slyšel, že když někdo mává rukama na youtube videu, tak dělá tzv. „stěrače“.

  3. František Havel

    František Havel: Mno tak schválně … http://www.mojeservery.cz ? :-).

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Pro mě to je hlavně nezajímavé kvůli tématu. Čitelnost dobrá, ale přijde mi to strašně přeplácané. To submenu je tak vysoké, že se mi ani nevejde na obrazovku. Texty je z obou stran obalený sidebaru a patička obsahuje obrovské množství odkazů, které nikdo nezpracuje. Já bych to trochu zjednodušil.

  4. Lyra

    Lyra: S omluvami se moc často nesetkávám, asi chodím na ten špatný (nebo správný, záleží, jak se na to podíváš) typ blogů. Nejvíc mě z tebou vyjmenovaných neduhů rozčiluje pomalu se načítající blog… jasně, chápu, že bloger chce k článku přidat ty super duper fotky, ale vážně musí být přes celou stránku? Doopravdy musí mít menu dlouhé víc než dva kilometry? S čitelností taky často bývá problém, a to ani nemusí jít o obrázkové pozadí, stačí hodit bílý text na černé pozadí a moje oči velmi brzy zoufale úpí.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Bílý text na černém pozadí je dobrý na noc. Já osobně s ním třeba nemám problém, i když přednost dávám „klasice“. Taky nemám moc rád, kde je třeba ke každému článku připojená hromada fotek. Chápal bych to, kdyby byl blog fotografický … asi je to osobní vkus, ale radši čtu než se dívat na fotoromán.

  5. Olga

    Olga: Co já bych dala za to, kdyby mi někdo dal zpětnou vazbu na blog, abych se mohla zlepšit. Kolikrát jsem si říkala, že když nebudu mít svou vlastní doménu, lidi mne číst nebudou, ale to se mi nepotvrdilo. Jiná šablona wordpressu? Nevím, možná by to vylepsila. Chyby chápu, ty mne odrazují hodně, ale od té doby, co píšu, začínám být více shovívavá. Budu ráda, když se mi pomůžete zlepšit, slíbit mohu další cestopisy, motivaci k cestování i věci k zamyšlení. :) Díky, oli https://potkamesevevlaku.wordpress.com/

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Jak píšeš tak vlastní doména určitě není záruka úspěchu. Vlastně to myslím funguje naopak a pro rozjezd je lepší mít doménu třetího řádu na nějaké službě jako je wordpress nebo blogspot. Díky propojení s ostatními blogy se lépe hledají čtenáři.

      Když se podívám na blog tak na mě působí „neprofi“. Respektive takto, kóduji webu moje profesionální deformace je hodnotit, jak jsou ty jiné udělané. Takže se zhrozím, když vidím ten vyskakovací popup, co mě nutí vložit emailovou adresu, a tlačítko zavřít nemá pozadí takže splývá s otatním textem, je tam zbytečně scrollbar a když najedu na tlačítko chci být v kontaktu, tak zmizí… Od blogu mě neodradí, jen se nad tím pousměju a ostatní to možná ani tak neberou (btw. zajímalo by mě, jak je ten popup úspěšný. Sám ho nepoužívám a přemýšlím, jestli ho zkusit). Občas chybí čeština. Jsou to detaily.

      Koukám jsem na články a myslím že jsou dobré. Co se mi nelíbí, tak fotky jsou tak vysoké, že je ani nevidím celé (dívám se na notebook a ten má nějakých 768px na výšku – reálná výška prohlížeče tak 700px). Asi bych trochu zlepšit nadpisy. Třeba Prodloužený víkend v Miláně mi přijde jako nuda. Přidal bych do nadpisu nějaký zážitek, ať se čtenář má na co těšit.

      Ještě co se mi nelíbí je ten blokový výpis na homepage. Kdyby aspoň měli ty obrázky stejnou výšku, ale takto mi to přijde chaotické. Obecně mám radši když nemám moc informací nahuštěných na jedno místo.

      Ale obecně by to myslím mohl být dobrý blog, přidám si ho do čtečky.

      1. Olga

        Olga: Moc díky za komentář. Několikrát jsem neuhlídala rozměry zobrazovaných fotek, opravím :)

        Pop up mam jen pár dní a ten křížek opravím :/ to jsem opravdu nevychytala. Adresu mi dalo 90 lidí. Považuji to za velké číslo pro sebe :D

        Na nazvech vice zapracuji a fotky, to jeste uvidim, jak to vyřeším.
        Díky za tvuj cas .)
        Olga

        1. Michal Ozogán

          Michal Ozogán: To je velmi zajímavé číslo. Možná by stálo za to ukázat popup až po xté návštěvě jednoho uživatele. Když blog navštívím poprvé tak bych emailovou adresu určitě nedal. Teprve když se trochu porozhlédnu a zjistím o čem to je, tak o tom zauvažuji.

          1. Olga

            Olga: Hmm, to nevím, musím se kouknout do nastavení mailchimpu.

            Mám na tebe dotaz, protože muj RSS feed odebírá okolo 400 lidí, řeším ted, co se stane, když si u wordpress.com zaplatím svou vlastní domenu a prejdu na business upgrade, ztratím tím všechny odběratele? A budu muset začít zase odznova?
            A co vsechny odkazy na webu, to se také nějak přesměruje?
            Díky, pokud so najdeš čas na odpověď.

            A ten pop up taky vyzkoušej :)

            Olga

          2. Michal Ozogán

            Michal Ozogán: Po koupi vlastní doménu dojde k plnému přesměrování všech článků u rss feedu – https://en.support.wordpress.com/map-existing-domain/ Tj. o nic nepřijdeš.

  6. Adam

    Adam: Se vším naprosto souhlasím, co říkáte na naše stránky? :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Je určitě vizuálně přitažlivý. Úplně se mi nelíbí ten carousel nahoře, obecně tento prvek mi přijde UXově špatný, protože často se mi stává, že chci na něco kliknout a v tu chvíli tam přijede další slide. Zákon schválnosti. Asi bych zkusil změřit přes analytiky, kdo na něj kliká.

      Ty odkazy sociální sítě vypadají na první pohled jako články. Přidal bych tam ještě logo a možná barvu soc. sítě, aby to trochu vyniklo. Takhle mi přijde, že se to navzdory své velikosti ztratí.

      Obecně celý ten horní blok je takový velký. Když třeba jdu na druhou stránku homepage, tak pak zas musím scrollovat přes ten carousel … Když už, tak by stačil na homepage, první stránka.

      Téma blogu je od první návštěvy jasně dané. Obecně se mi to líbí. Fandím.

      btw. to „netlačítko“ na odeslání komentáře je nějaká ochrana proti spamu? Je pěkně široké a posunovat to s touchpadem není jen tak.

  7. Anna

    Anna: Na první pohled mě odradí rasistické poznámky.

  8. Eliz

    Eliz: Ještě mě vytáčí ty blogy, které člověk jen rozklikne a už na něj naskakují okna sociálních sítí blogu apod. dožadující se mého like. Těžko mohu vědět, jestli chci blog takto podpořit, když jsem neměla ještě žádnou možnost se na něj porozhlédnout…

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Jojo, většinou to dopadne, že to přeskočím a pak už se to nikdy neobjeví. Ale slyšel jsem, že to prý funguje. Jak tady nahoře v komentářích, tak obecně že: „Nikdo to nemá rád, ale funguje to“. Tak nevím.

    2. Patricie

      Patricie: No, to je přesně to, co nesnáším a nečtu. Nevidím!! Menší už to nejde?! A ještě slabší písmo! :p Nezajímavé, šedé a nudné.

  9. mascha

    mascha: Vážně v článku o mizerných blozích tolik chyb a preklepů?

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Proto nepíšu článek o tom, jak se zbavit chyb a překlepů. Spíš bych si rád nějaký přečetl.

  10. Casion

    Casion: Zhrnul si to pekne, hudba na blogoch vytáča aj mňa, teraz na ňu však narazím už skôr ojedinele, našťastie. Obrázkové pozadie je skrátka “smrť”, nemám ho rada a číta sa to naozaj zle. Takže máš pravdu, sú to naozaj užitočné rady :-)

  11. Katka

    Katka: Souhlas se vším. Bod 3 je extrémně zničující… vadí mi i nerelevantní nadpisy, vlastně celkově nezajímavý nadpisy a to samé obrázky… Výživná je i snaha použít “zajímavý” font… A také věta: Nevím, o čem psát … a článek na dvě rolování… :-D

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Nezajímavé nadpisy mě myslím neodradí, ale s píše z opačného pohledu nepřitáhnou. Takže výsledek je vlastně stejný :D

  12. Adél

    Adél: Dobrý článek a musím dost souhlasit…:-) Určitě je i spousta dalších věcí, který mě vytáčí – třeba míchání angličtiny s češtinou, prznění češtiny, miliony překlepů a pravopisných chyb, když při čtení zjistím, že ten článek je uplně o ničem, hodně špatná úroveň fotek atd….
    Co řekneš na můj blog? Vím, že už jsi u mě byl, ale není to tak dlouho, co mám komplet nový design…:-) Budu ráda za kritiku.
    http://www.simplyadele.cz
    díky

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Pokusil bych se pokusil tu šablonu přeložit do češtiny. Působí to minimálně zvláštně, že blog je český, ale ovládání je v angličtině. Sice ji dnes už všichni rozumí, ale …

      Už jsem to tu někomu psal – ten carousel je podle mě zbytečně. Asi tak před rokem či dvěma byl strašně v módě. Uživatelsky mi ale přijde mnohem jednodušší scrolovat, než abych přepínal mezi články, která pak stejně uvidím hned pod ním. Je to zdvojování obsahu.

      Obrázky – nahráváš je v té nejvyšší kvalitně (nějakých 3000px na šířku). Málokdo má větší monitor než 1920px na šířku, takže se mi fotky načítají dloooooouho. Jde pouze o případ, kdy si fotku rozkliknu. V obsahu jsou zmenšené, tam je to v pořádku. Například v článku http://www.simplyadele.cz/sedomodre-odstiny/ nejde všechno fotky rozkliknout.

      Celkově to vypadá jako dobrý blog. Rozhodně tam myslím není nějaký vyloženě odrazující prvek, takže spíše ladění detailů. Možná ještě trochu zmenšit tu hlavičku, přijde mi moc roztahaná, ale to je zas takový osobní názor.

  13. Adél

    Adél: Ještě mě napadlo, že mě strašně vytáčí, když si nějaké slečny myslí, že jsou na youtube a ty čtenáře zdraví “takže ahoj” “dneska vám popíšu jak jsem se měla ve škole” :-D nebo “dnešní článek bude o tom, jak mě bolela noha”

  14. Kristonka

    Kristonka: Haha, tak toto bol skvelý článok! Súhlasím najmä s tým, čo bolo spomenuté v úvode – ak sa blog zaoberá pre mňa nejakou nezaujímavou témou, prípadne jeho články trpia nedostatkom originality, sú u mňa poväčšine odpísané. Taktiež si celkom potrpím na gramatiku (samozrejme chybička se vloudí), no ak autor v tejto stránke neexceluje a dokáže to vykompenzovať svojím štýlom písania, viem to prekusnúť.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: A když čteš český blog tak tě ta gramatika odradit nemůže :D A ještě jsem se dozvěděl, že ve slovenštině máte v příčestí minulém vždy měkké i. Velmi užitečná věc.

  15. Gabča

    Gabča: Mě tedy ničí hlavně ta hudba a nečitelnost. Ovšem rozhodně bych přidala špatnou gramatiku, to odradí mě. Jasně. Každému někdy ujede čárka, písmeno, nebo y/i. Ale aby v každé větě byla chyba? Ne, to neskousnu.
    A mimochodem. Skvělý článek, podložený dobrými argumenty :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: To naprosto chápu. Vím, že to někomu dokáže trhat oči. Já na to úplně vysazený nejsem, ale měl jsem kamaráda, jehož písemný projev měl tolik překlepů, že jsem ani nerozuměl, co píše. V takovém případě to odradí i mě.

  16. sarushef

    sarushef: Baví mě, jak píšeš :D

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Díky, to rád slyším :)

  17. Ijacek.007

    Ijacek.007: Mo pěkně sepsaný článek. Souhlasím téměř se všemi body :-) Dá to práci najít kvalitní blog ale nesouhlasím s tím že by pak nějak rychle zanikaly. Já osobně navštěvují svůj oblíbeny seznam docela pravidelně a weby pořád existují i když jejich autoři nepíší každý den.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: V poslední době jsem našel nějaké zajímavé, tak doufám, že vydrží.

      1. ijacek.007

        ijacek.007: na internetu je spousta kvalitních autoru najít je ovšem někdy není tak jednoduché jak by se mohlo zdát.

  18. Markéta

    Markéta: Michale…z chyb si nic nedělejte. Já sama jsem dyslektik a hanlivé komentáře a emaily jsou na denním pořádku. Chápu, že se to jedničkářů dotkne… na druhou stranu nepíšu žádného Styblíka. To přece neznamená, že nemáte co lidem předat :D

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Závod 1000 Miles Adventure 2015, den #5 – Jak jsem se vždycky hecnul

Závod 1000 Miles Adventure 2015, den #5 – Jak jsem se vždycky hecnul

Asi nejdelší den ze všech. Hlavně to počasí, to si ze mě dost nechutně střílelo. Asi to bylo tím, že jsem při balení nemyslel na zimu a ta se chudák cítila uražená, takže mi to vracela pěkně zvostra.

Zobrazit →

Carpatia Divide 2019, den #4 – Jak jsem zpíval medvědí písně

Carpatia Divide 2019, den #4 – Jak jsem zpíval medvědí písně

Přístřešek prostorný, super – ale ta vlhkost! Měl jsem pocit, že vzduch je durch, já jsem durch a spacák je durch. Jak v něm budu spát zítra? Tyhle otázky musely počkat. Trochu jsem doufal, že někdy odpoledne vyjde slunce a vysuším ho, ale to bylo ještě dlouho přede mnou. Snědl jsem si svoje poslední panini z benzinky a vydal se směr Nízké Beskydy.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články