5 možností, jak nenechat své články zemřít
Pokud máte rozsáhlou knihovnu článků, tak se vyplatí s ní správě pracovat. Čtenář je totiž tvor nadmíru líny a lepší je mu dát pomocnou berličku, aby mohl taje vašich článků lehce prozkoumávat.
Čím starší máte blog a čím více se z vás stává nezastavitelný stroj na psaní, tím více některé články mizí na propadliště dějin a dostanou se k nim už jen stalkeři, kteří jsou přímo posedlí vaší bytostí a hledají všechno, co jste kdy na internetu napsali. Existuje ovšem několik způsobů, jak se smrti svých starých příspěvků alespoň částečně vyhnout a jak jim dopomoci k většímu publiku, než je těch pár psychicky narušených úchylů. Čímž se vám samozřejmě nesnažím naznačit, že máte zákaz svévolně chodit do mého archivu...
1. I starý článek si zaslouží být sdílen
Je poměrně běžné, že na sociálních sítích se sdílí pouze to nejnovější, co blogger napíše. Nejlépe několik okamžiků poté, co článek vydá. Ale to je přece velká škoda! Určitě nikomu neuškodí, když občas sáhnete po něčem v archivu a třeba to i doplníte nějakými novými informacemi. Nový čtenář nemusí tušit, že se mezi vašimi příspěvky nachází takový skvost a ostřílení veteráni to buď přeskočí nebo si to s radostí přečtou znova. Nebo jak je teď cool říkat, re-readnou. Nelíbí se mi to. Asi nejsem fanda cool věcí. A slovo cool je už oldschool.
Je rozhodně lepší vybírat si články, které už při prvním publikování měly úspěch nebo si při nejhorším myslíte, že ho měly být a tehdy byl zrovna Merkur ve Venuši nebo tak něco.
2. Re-writing!
Opřete se o nějaký starý článek a nahlédněte na něj novým světlem. Aktualizujte postoj k nějaké osobě/událost/čemukoliv, který se za ta léta změnil. Vlastně to může být docela sranda, protože u spousty lidí je vlastní názor velmi dynamická veličina a vy sami se budete divit, co jste to tehdy napsali. Někdo vás může mít za převlékače plášťů, ale myslím, že inteligentní člověk si sice stojí za svým názorem, ale zároveň je ochoten ho po určitém čase i změnit, pokud tak sám uzná za vhodné.
Nemusí jít ani o změnu názoru. Stačí, že vaše nově získané zkušenosti prohloubí váš pohled na věc a dovolí se vám vyjádřit zase o kousek přesněji a hlavně srozumitelněji.
3. Nenechte je články hledat
Přímo do textu se dají začlenit odkazy rozšiřující právě probírané téma. Mohu uvést několik příkladů. Pokud jste například recenzovali poslední díl trilogie, tak se rozhodně vyplatí odkázat na předchozí díly. Zní to možná jako banalita, ale hodně lidí na to nemyslí a pak to podle toho vypadá.
Nebo, když už jsme u toho recenzního příkladu, pokud se kniha něčemu podobá, opět uveďte odkazy. Čtenáře to bude jistě zajímat a nebudou si muset zmíněný článek složitě vyhledávat. Pokud například píšete o vegetariánství, nebojte se odkazovat na informace, jak jste se k tomu dostali a vaše další postoje k této filosofii.
4. Série článků
Další účinnou metodou je pustit se do psaní tzv. sérií (dá se to nazvat i jinými způsoby). Jde o seznam článků, které chronologicky píšete o úzkém tématu. Já takhle sepisuji například příspěvky o svém působení na Literární akademii. Pokud čtenáře zaujmete, tak je velmi pravděpodobné, že si přečte i další díly a dostane se tak až k tajům vašeho archivu.
5. Na konec prdněte podobné články
Vaším úkolem je čtenáře udržet na svém webu co nejdéle. Nesmíte ho nechat odejít! Proto, až váš článek dočte, měli byste mu nabídnout nějaký další obsah. Asi nejjednodušší variantou je výpis dalších vašich článků. Zde je určitě menší pravděpodobnost kliknutí, protože takové seznamy jsou obvykle generovány automaticky a nikdy se to nemůže vyrovnat účinku odkazů přímo v textech. Můžete to samozřejmě dělat ručně, ale je to pro vás práce navíc. Tato metoda slouží spíše jako poslední zoufalý pokus, pokud ostatní metody selžou.