Zkušenosti s ubytováním přes Airbnb

Airbnb je skvělá služba, díky které se lehce ubytujete prakticky kdekoliv na světě. I proto jsem ji využil už šestkrát. Zkušenost je ale pokaždé jiná, protože v každém městě žijí jiní lidé a své domovy nabízí jiní hostitelé. Proto bude váš zážitek vždy nový, ať už si přečtete, kolik zkušeností chcete. Alespoň to ale trochu otupí strach z neznáma.

Než se dostanu ke konkrétním zkušenostem s pobyty, rád bych řekl o filosofii této služby a lidech, kteří zde pronajímají své domovy.

Airbnb o sobě prohlašuje, že je sdílená ekonomika. Když to totiž tvrdíte o svém byznyse, přestanete být zlou korporací a stanete se poslem dobra, který zlepšuje život obyčejných lidí. Jenže jakmile jde o peníze, dobro musí stranou.

Airbnb se profiluje jako ubytování mezi místními. To je přece ten nejlepší způsob cestování. Poznat místní kulturu, její zvyky, jídlo a způsob života. Najdete si nové přátele a vytvoříte nezapomenutelné zážitky. Alespoň to vám tvrdí marketing.

Pravda je ale taková, že tak vypadají pouze vybrané pobyty. Velká část nabídky je prosté rýžování peněz z turistů. Majitel zpřístupní byt na číselný kód, takže ho ani nemusíte potkat a váš svinčík uklidí námezdní síla. Funguje to jako bezúdržbový systém na peníze s potenciálním ušetřením na daních… protože to přece není podnikání ale sdílení ekonomika!

Nepříjemné důsledky Airbnb

Tím nechci Airbnb nějak hanit a říkat, že jsou špatní. Jen chci ukázat, že to nejsou žádní svatoušci. Do měst přináší některé nepříjemné fenomény:

• Airbnb zdražuje nájmy pro lidi, kteří chtějí bydlet ve městě. Pro majitele jsou výhodnější krátkodobé nájmy, zvláště v lukrativních lokalitách. Existuje studie, která zkoumala mizející nabídku dlouhodobých pronájmů a velký růst popularity Airbnb v New Yorku.

• Pro obyvatele bytových domů je nepříjemné, že se každý týden střetávají s jinými nájemníky. Pro bezpečnost je lepší mít uzavřenou společnost.

Na druhou stranu je pro cestovatele příjemné, že v jednom systému si mohou pronajmout ubytování prakticky kdekoliv na světě. Nemusí při tom procházet nabídky hotelů. Navíc je běžně dostupná vybavená kuchyň a pračka. Oboje má ale své pro a proti.

Typy ubytování na Airbnb

Mám za sebou šest pobytů. Ty bych rozdělil do následujících kategorií:

• Byt s několika pokoji, do kterého se majitel snaží narvat co nejvíce lidí – Hned moje první zkušenost. Jde o nejlevnější variantu ubytování, kterou seženete, ale zároveň se může stát nejrizikovější. Nikdy nevíte, s kým budete mít tu čest. I když může mít hostitel hodnocení dobré, váš zážitek mohou silně ovlivnit spolubydlící.

• Byt, který sdílíte s majitelem – Původní myšlenka Airbnb a sdílené ekonomiky. Majitel bytu má volný pokoj a ten pronajímá. Výhoda je, že máte prakticky pořád koho požádat o pomoc. Rozhodně nehrozí pochybní spolubydlící, protože recenze svého hostitele si přečtete na webu.

• Penzion – Sdílená ekonomika naruby. V Bratislavě jsme bydleli v obyčejném penzionu. Pronajali jsme si pokoj se soukromou koupelnou. Majitelka Airbnb přijala jako další prostor, je inzerovat svůj byznys.

• Majitel pronajme celý byt – Celkem dvakrát jsem si pronajmul celý byt a v obou případech šlo o „self check-in“, ve kterém hrály roli číselné kódy a klíče pod rohožkou. Pro cestovatele to je pohodlné, protože mohou přijít prakticky kdykoliv.

O jaký typ ubytování jde poznáte často podle fotek a vybavení, které je k dispozici. U nabídky ve stylu penzionu kuchyň k dispozici nebude. Nebo se můžete podívat přímo na majitele a projít si, jaké další pokoje nabízí. Určitě stojí za to projít si jak recenze na samotného hostitele, tak i na konkrétní pronájem.

Zkušenosti s konkrétními pronájmy

Řím

Vůbec první ubytování, které jsme s přítelkyni vyzkoušeli, bylo v Římě. Dál od centra, ale vcelku blízko metra v modernější verzi sídliště. Trochu jsme se báli, jestli nás někdo doopravdy pustí dovnitř a jestli to není nějaký velký scam.

Majitel bytu ale nakonec dorazil a dal nám klíče. Ukázalo se, že na bytě je několik pokojů s různorodými typy nájemníků. Jeden si tam v noci přivedl prostitutku. Po několika dnech tam dorazil i francouzský pár, na který už bohužel nezbyl žádný pokoj. O našich peripetiích jsem se rozepsal v článcích Římské dobrodružství.

V ceně byla dokonce i snídaně. Šlo o obrovský pytlík sušenek, co na nás čekal na pokoji. Ale třeba to Italové jí běžně a my ochutnávali místní zvyky.

Když jsem se později díval na hodnocení našeho hostitele, většina lidi shovívavě psala, že cena odpovídá kvalitě. A ještě nám několik dní netekla teplá voda.

Bratislava

V Bratislavě jsme zůstávali jen jednu noc, takže jsme se mohli trochu rozšoupnout. Vybrali jsme si proto pokoj s vlastní koupelnou. Akorát se nám ve vaně nepodařilo rozchodit vířivku… Bylo to úplně jako v hotelu. Respektive jak bych si to v hotelu představoval, protože co mi paměť slouží, v žádném jsem nebyl.

Samotný pokoj se jmenoval „Hotel-like room“. Snad jediný rozdíl oproti hotelu je, že při odhlášení neutíkáte bránou, která se automaticky zavírá.

Dublin

V Dublinu jsme si našli ubytování velký kus od centra. Vzhledem k ceně hromadné dopravy by se vyplatilo připlatit si za něco bližšího. K bytu jsme dorazili až pozdě večer, byla tma, pršelo a mrzli jsme. Hostitelka nereagovala a ani mi nefungovala mobilní data. Začali jsme propadat panice.

Ukázalo se, že naše hostitelka zrovna řídila, a tudíž nemohla naše telefonáty reagovat. Nakonec jsme se ubytovali a byli jsme opravdu rádi, že jsme v teple.

Vždycky mě na cizích krajinách překvapí, jak pro mě obyčejné věci mohou řešit úplně jinak. Například zamykání. Člověk by řekl, že je to všude stejné. Ale v „anglosasku“ musíte nejdříve dát kliku do správné polohy a pak teprve klíčem otočit.

Další zvláštnost pro nás byla, že jsme museli přepínat mezi topením a teplou vodou ve sprše. Obojí zároveň nešlo. Hlava nám to nebrala. Ale kdo ví, jestli to tam tak opravdu funguje, protože nám to vysvětlovala máma hostitelka. Ta se kromě posunků dorozumívala jen chorvatsky.

Londýn

V Londýně jsme se poprvé ubytovali reálně u někoho v bytě. Všude tam měl Buddhovi hlavy a jednu velkou, dlouhosrstou kočku. Nechtěli jsme to na místě ventilovat, ale měli jsme ji radši než našeho hostitele. Ne snad že by byl špatný, ale kočka je kočka.

Museli jsme si zvyknout na vlak, který tam jezdil celou noc. V inzerátu tohle varování nebylo. Uznávám ale, že pak by to nebyl dobrý marketingový text…

Byli jsme i trochu odvážní, protože jsme byli jeho první hosti. Ještě ho nikdo nehodnotil, tak to od nás byl trochu risk. Na druhou stranu já mám utkvělou představy, že většinou jsou lidé rozumní a není třeba se bát.

Edinburgh

Do Edinburghu jsem jel s rodiči, a tak jsem pronajmul celý byt. Hostitel jel na efektivnost. Instrukce, jak se dostat na místo, jsem obdržel přes Google dokument včetně asi třech ukázkových videí. Snad to ani nemohlo být jasnější. Pro nás extrémně pohodlné, protože často špatně odhadnu čas, za jakou dobu se dostaneme z letiště k ubytování. Nemusel jsem se hostiteli omlouvat, že jedeme pozdě.

Nakonec jsem jen chvíli zápasil se schránkou, ze které měly vypadnout klíče. Chtělo to jen trochu síly… Dost mi ale trnulo, když jsem to zkoušel.

Při pronájmu celého bytu je výhoda, že máte maximální soukromí a obvykle všechno vybavení, na které jste doma zvyklí.

Vratislav

Ve Vratislavi jsem měl téměř stejnou zkušenost jako z Edinburghu. Jen klíč nebyl v bezpečností schránce, ale schovaný pod rohožkou. To asi není úplně nejbezpečnější způsob… Na druhou stranu, kdo by čekal, že pod rohožkou bude klíč…

Závěrem

Na internetu se určitě dočtete o strašných zážitcích z Airbnb. Při množství jednotek, které tam je inzerováno, se není čemu divit. Stejně špatně byste mohli dopadnout v nějakém hotelu, hostelu, penzionu, … Všechno je to o lidech.

K Airbnb bych rád napsal ještě jeden článek, kde budu věnovat spíše praktickým tipům, na co si dát při výběru pozor.

20. srpna 2018