Vyhlášení soutěže O Dračí řád 2012
To jsem jednou něco napsal a ono se to líbilo. Moje povídka Vládci osudu se dostala do sborníku Dračího řádu a co bych to byl za autora, kdybych se neúčastnil vyhlášení a křtu...
Letos probíhalo vyhlášení literární soutěže O Dračí řád opět v rámci Festivalu fantazie a tentokrát i s mou maličkostí. Povídka Vládci osudu se stala mým želízkem v ohni a já byl zvědavý, jak nakonec skončí. Už dopředu jsem měl jisté, že se objeví ve vydaném sborníku.
Cesta tam ...
První a vůbec největší překážkou bylo dostat se na místo konání. Chotěboř nepatří zrovna mezi dopravní tepny našeho státu, takže přímá spojení jsou raritou a to pouze v brzkých ranních nebo večerních hodinách. Nejdříve jsem na Idosu hledal nejrůznější trasy přes nejrůznější města za použití nejrůznějších dopravních prostředků až jsem nakonec skončil u jednoduchého ČD řešení - Praha - Havlíčkův brod - Chotěboř.
Českými drahami jsem dlouho nejel, ale slyšel jsem, že v poslední době hodně modernizovali svoje vlaky. Doufal jsem, že se povezu v něčem novém a moderním. Nevezl. Na druhou stranu mě příjemně překvapila možnou koupit si jízdenku přes internet. Škoda jen, že bar kód sloužící pro ověřování, nedokázali průvodčí na drkotajících se vlacích nenaskenovat.
Když jsem vystoupil, šel jsem s davem, o kterém jsem usoudil, že ví kam jde. Ukázalo se to jako dobrá volba a já se mohl na festivalu zaregistrovat. Dvě starší pevnosti zdarma ke vstupence mile překvapily. Odpoledne jsem strávil účastí na několika přednáškách, až se konečně přiblížilo vyhlašování.
Samej optimista
Vyhlášení ještě předcházela soutěž v hádání, aneb kolik se do Dračího řádu poslalo celkem znaků textu. Nápovědou nám bylo číslo z minulého ročníků - 2 miliony. A jelikož jsme byli všichni v dobré náladě, a měli pozitivní vyhlídky, do jednoho jsme tipovali více. A jak někteří nejspíše správně hádáte, ano, bylo to méně.
Oproti minulým rokům se soutěžilo hned o dva dračí řády, každý pro jednu kategorii - sci-fi a fantasy. Autorů dorazila přesně polovina, porotců ještě o kousek méně, takže se mohli cítit ohroženi. Nakonec naštěstí k vyškrabání očí za špatné hodnocení nedošlo.
Na mě přišla řada hned na začátku, protože jsem za svou povídku Vládci osudu získal 5. místo v kategorii sci-fi. Vítěz si pak odnesl nejen dračí řád ve fyzické podobě, ale i pěknou nálož knih, kterou bude číst snad až do příštího ročníku. Sada cen pro autora vítězné sci-fi povídky ještě zakusí solidnost České pošty, stejně jako knihy dalších, kteří nedorazili.
Víno teklo čůrkem
A nemohl chybět samozřejmě ani křest vydaného sborníku, který vznikl díky obětavé práci Zoner pressu a jeho edice Fantazie. Jelikož má kniha ISBN, těší mě myšlenka, že něco, co jsem napsal, leží kdesi na dně Národní knihovny. A jen tak na okraj - byl jsem překvapen, že každý formát elektronické knihy má své vlastní ISBN.
Křest proběhl podle drakořádské tradice vínem. Když jsem dostal kelímek s nazelenalou tekutinou do ruky, marně jsem přemýšlel o jejím původu. Po několika minutách úvah jsem se upnul na tři varianty - přilili tam jar, abychom byli zdrogovaní a povolnější při podepisování smlouvy nebo se jednalo o archivní víno, kde se mezitím rozbujela vzácná paličkovice zelená a nebo možnost, ke které se klaním nejvíce - někdo tam přidal výtažek z lesní víly.
Kmotra Hanina Veselá knihu decentně pokřtila a my se té podivné tekutiny napili. Mohu jen konstatovat krásnou pravdu - žiji a ostatní autoři doufám se mnou.
Heroičtí porotci
Všeho všudy dorazili 4 porotci - Karel Doležal, místy známý jako Sikar, velvyslankyně Zoner Pressu Hana Fruhwirtová, Jan Kravčík a Martin Caha. Byli zpovídáni, jaké chyby autoři udělali a především jaké s nevýslovným nadšením a uspokojením neustále opakují. Mnohé se prolínalo s tím, co jsem slyšel už na besedě v rámci Fantastické povídky.
Grafy porotců zase ukázaly, že Sikar není až tak zlý, jak o sobě tvrdí. Naopak redaktorka Zoner pressu hodnotila tak mírně, že prohlásila: „Příští rok budu tvrdší.“
V jednu chvíli se diskuse stočila na gramatické chyby. Porotci se zdáli nakloněni tomu, že před nimi budou zavírat oči, ale zase jich nesmí být až tolik. Mnohem důležitější je například úprava samotného textu. Někteří stále ještě nedokáží psát černé na bílém, dělat odstavce nebo správně naformátovat přímou řeč. To pak vypadá povídka špatně už na první pohled. A vy přece nepotřebujete sklíčeného porotce, nýbrž optimistického (nebo alespoň opilého, což se dá ovšem špatně zařídit).
A co by porotci v příštím roce chtěli? Něco nového. Něco originálního. A hlavně ne anděle.
Podpisoáda
A pak jsme se vrhli na sborník a skupovali. Slečna ze Zoneru musela vybrat dost peněz na to, aby se v temných, slepých uličkách bála. A autoři pak poctivě rozdávali podpisy. Musím říct, že tolik autogramů jsem za jeden večer ještě nedal, ale rád jsem ho poskytl každému, kdo mě o něj požádal.
Konečně jsem měl také možnost do sborníků vůbec nahlédnout a vypadá opravdu dobře. Rád si všechny povídky přečtu. Abych pravdu řekl, žádný soutěžní sborník jsem doposud nečetl.
... a zase zpátky
A jelikož teď a tady píšu, správně tušíte, že i cestu zpět jsem úspěšně nalezl. Teď mi nezbývá než doufat, že mi příští rok bude opět přát múza a samozřejmě také štěstí, bez kterého by to nešlo.
Sborník by se měl brzy objevit na Zoneru a to jak v papírové, tak i elektronické podobě. Až se tak stane, objeví se tu přímý link. Na webu www.mfantasy.cz budou brzy zveřejněny oficiální výsledky literární soutěže O Dračí řád 2012.
Oficiální výsledky:
www.mfantasy.cz/2013/07/vyhlasili-jsme-viteze-souteze-o-draci-rad-2012/
Prodej sborníku: