Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

Všichni žijeme v jiném světě

Všichni žijeme v jiném světě

Publikováno 04.04.2018 Publikováno Zamyšlení Počet komentářů 6

Je tak jednoduché škatulkovat. Je jednoduché odsoudit ty, kterým nerozumíme, a kteří nehrají podle našich pravidel. Je jednoduché se dívat se jen svými zorničkami. Je jednoduché říct těm, které nechápeme, že žijí v jiném světě. Je to jednoduché a pravdivé.

Do mého světa nepatří hodně věcí. Neznám žádné muzikanty. Nechodím na festivaly. Neslavím úspěchy (či cokoliv) nadměrnou konzumací alkoholu (ani jakkoliv jinak). Nežiju fotbalem. Nedívám se na olympiádu. V autě sedím jednou za rok. Nepiju pivo.

Do mého světa ale patří jiné věci. Pěstuju bakterie různých druhů. Trávím hodně času běháním a cyklistikou. Píšu. Tvořím programy. Rád se směju věcem, které ostatní nechápou nebo považují za obyčejné. Miluju čtení o životě lidí ve středověku. Každý den se dívám, kolik jsem naspal. Mám prostě svůj svět.

Ty světy…

Když si to všechno zprůměrujeme, asi bude existovat něco jako „mainstream svět“, do kterého bude zapadat „větší polovina“ obyvatel této země. Jenže dává jí to právo označovat pejorativně všechny ostatní jako „jiné“? A házet je do škatulky podivínů, jejichž přítomnost není vítána, ale trpěna?

To není nějaké osočení mainstreamistů. Funguje to i naopak. Četl jsem názor od jednoho pána, že novoroční ohňostroj bylo jen vyhazování peněz, že jeho to nezajímá a nechápe, jak se někdo může dívat na bouchající se světla. Ty peníze se měli radši dát na opravu silnic.

Jenže takhle bychom mohli zkrouhnout veškerou kulturu. Pán by dal třeba místo ohňostroje přednost divadlu. Jenže v čem je divadlo lepší než ohňostroj? V ničem. Nejde to srovnávat. Oboje je vyjádřením nějakého tvůrčího ducha, jen jiným způsobem. Stejně tak nelze srovnávat světy dvou lidí. Není jeden lepší a druhý horší. Jsou jen … jiné.

Blázen, je to blázen!

Když jsem kámošce oznámil, že pojedu 1600 kilometrů na kole, prohlásila mě za blázna. Že to přece není normální a proč dělám takové věci. Inu, baví mě to. Je to můj svět. Tam dokážu najít svoji energii, tam mě to táhne. Užiju si tam tolik emocí, že jsem naživu víc, než kdykoliv jindy.

Já bych se stejně mohl divit jejím zájmům a hnát ji do Bohnic proto, že se účastní chlastacího večírku. Jenže, jak bych jí to mohl vyčítat, když jí to baví? Jak bych komukoliv mohl vyčítat, že se nesnaží zachraňovat svět a místo toho řve na fotbalovém utkání.

Každý se vyjadřujeme svým způsobem. Jde jen o to jedno – být sám sebou. A mít svůj jiný svět.

Zajímáte se bikepackingové závody a cestování na kolech? Navštivte nový magazín BezPodpory.cz, kde postupně přibívají tipy na vybavení, jeho minimalizaci a řešení problémů, které vás na dlouhých cestách potkají.


Komentáře
  1. Teri Jans

    Teri Jans: Moc hezký článek a pravdivý!

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Díky :)

  2. Markéta Ulrichová

    Markéta Ulrichová: Dobrý den Michale,
    hledám-už dlouho-inspiraci pro svůj nový blog.
    Našla jsem ji až u Vás (a že jsem toho prolezla)!
    Díky za vaše články, moc se mi líbí.
    Markéta

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Skvělé. Jsem rád, když moje články křešou ty zárodky inspirace :)

  3. Miruš

    Miruš: Koukám, že nejsem sama, kdo našel kdysi múzu právě tady. :D I já jsem se díky tomuhle blogu vrátila zase po letech ke psaní. :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: To jsem rád! Bohužel teď dochází inspirace mně, kde ji hledat? ?

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte 6 způsobů, jak oživit blog

6 způsobů, jak oživit blog

Blog musí návštěvníky bavit a ne je pomalu, ale jistě unudit k smrti. Jo chápu, píšete blogové články přebujelé humorem a nadsázkou, ale ne vždy to musí stačit. Pro některé lidi jsou písmenka prostě nuda ještě předtím, než si něco vůbec přečtou. V zásadě na to můžete hledět ze dvou pohledů: On má problém! Nebo Vy máte problém!

Zobrazit →

Vysoká, semestr druhý

Vysoká, semestr druhý

Mé postřehy, které jsem získal při studiu Manažerské informatiky na Technické Univerzitě v Liberci. Jako o krizovém sice mluví pouze o prvním semestru, ale já začínám mít pocit, že mě to bude čekat každý půlrok. Pokud si chcete přečíst, jak jsem studium vyzval na souboj, čtěte dále.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články