Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

Studuju, studuješ, studujeme na LA!

Studuju, studuješ, studujeme na LA!

Publikováno 13.10.2013 Publikováno Příběhy Počet komentářů 6

Studuji, jak nejlépe dovedu. Ačkoliv jsem na Literární akademii, tak opravdu nemám čas psát. Však oni nás ale brzy donutí. Mají na to své metody. Říká se jim zkoušky a zápočty. Na jeden krátký, blogový výpliv jsem si však našel čas.

Právě končí třetí týden mého studia Literární akademie. Sedím celý znavený nad počítačem a přemýšlím, jak dlouho mohu ještě odkládat prezentaci do angličtiny. Jelikož efektivita mé práce raketové stoupá těsně před deadlinem, nechávám to plavat a doufám, že mě mé vzdělávací instinkty upozorní včas. Dosud pracovaly po roční pauze na jedničku.

Studia se dají v prvním semestru v podstatě rozdělit na 3 části:

Literární teorie

Spadají do ní předměty literární žánry, poetika a evropská literatura. Tam nám do hlavy vtloukají, jak můžeme literaturu dělit, charakterizovat, vykládat si ji a jak se vyvíjela v průběhu věků. Čeká nás i dost čtení. Správně bychom prý měli přečíst až 3 knihy týdně, ale mají s námi pochopení a neofiko stačí jen jedna. U státnic, ale bude třeba mít seznam kompletní. Ovšem co se tvrzení o přečtení týká, bývám velmi schopný … fabulátor.

Nejsem příliš velký fanda této části studia, ale rozumím, že nějaký ten teoretický základ se hodí, pokud chce člověk něco napsat a vůbec vyznat se v literatuře. O větách o úhlech trojúhelníku jsem si také myslel, že je už nikdy nepoužiju.

Dějiny

Látku probíráme v předmětech dějiny a současnost, dějiny umění a kultury a evropské myšlení. Jde tu hlavně o pochopení naší společnosti. O rozšíření obzorů a pochopení současných problémů. Ostatně spisovatel by měl být vzdělaný a právě v historii se nachází mnoho moudrosti. Nic totiž nevzniklo teď, všechno je jen důsledek minulosti.

Tyto předměty mě rozhodně baví, protože jsem jednoduše velký fanda historie, hlavně té středověké.

Psaní

Psaní se učíme v literárních dílnách (resp. v jedné) a Praktickém českém jazyce. Jde o hlavní gró školy a proč jsem na ni vůbec šel. Zatím jsem v podstatě nemusel nic psát, ale to je jen takové zahřívací kolo, spíše semestr. S češtinou budu nejspíše hodně zápasit, ale na druhou stranu se to také, doufám, mnoho naučím. Druhou možností samozřejmě je skutečnost, že mě nevybíravě vyrazí.

Literární dílny se hodně podobají kurzu, který jsem absolvoval s @Michelle_LSKT. Absolventi asi budou ze stejného těsta. Zatím to jsou krátká, desetiminutová, psací cvičení, kdy trénujeme určité části textů jako popis nebo dialog. Už se těším, až se vrhneme na něco delšího. A abych nezapomněl, na konci roku nás čeká autorské čtení.

Život

Co je však nejdůležitější, Literární akademie tady není proto, aby se na ní učilo, je tady proto, aby se na ní žilo. Myslím, že většina věcí je sama o sobě k ničemu. Znalosti sami o sobě nic neznamenají. Informace jsou zbytečné, pokud je nedokážete najít, roztřídit a použít. Literární akademie cesta k poznání. Tou si musíme všichni projít sami. Nikdo to do nás nedokáže nahustit. Tady nejde o známky, nejde o to jestli chodíme nebo nechodíme na přednášky. Každý má vlastní vůli. Všichni studujeme přesně tak, jak potřebujeme.

Nakonec to nebudou známky co nás posune dál. Nakonec to bude jen naše odhodlání, naše vůle, naše síla bojovat, naše přesvědčení a naše cesta. Není lepšího učitele než nás samých. A proč si platím 65 tisíc ročně abych defakto učil sám sebe? Protože taková je moje cesta.

V sérii „Academiae Litterarum“

Komentáře
  1. Markéta Růžičková

    Markéta Růžičková: Na LA mě taky srdce táhne, dokonce bych taky byla ochotná absolvovat znovu bakalářské studium (a to už je vzhledem k nechuti k systému našeho školství co říct). ;-) Jenže trpím zádrhely, které zmiňuješ. Ale kdo ví, třeba se mi taky otevře cesta.. nikdy není pozdě.
    Přeju, ať se ti na škole líbí a dá ti přesně to, co od ní očekáváš. ;-)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Jako u mě zádrhele padly naprosto nečekaně, takže je klidně dost možné, že se ti to také podaří. Nicméně je rovněž možné, že tě mé následné vzlyky a rvaní si vlasů odradí. To se doufám nestane. A to jak z toho hlediska, že si nebudu rvát vlasy, ale také z toho, aby tě nic neodrazovalo.

  2. JessW

    JessW: Tak tahle škola mě teda úplně minula. Jak to, že jsem na ní nenarazila dřív?? Jedinej literární obor, který mě zaujal, je na univerzitě v Pardubicích, kam chodím. Kdybych se dozvěděla dřív o Literární akademii, tak bych jí asi taky zvažovala, páč bych nemusela dojíždět do PCE, ale měla to hezky v Praze. No to už je teď jedno. Nicméně v Pardubicích mi ten obor přijde lepší v tom, že tam máme všechno dohromady v jednom bakalářském oboru, na LA je to rozdělený, jestli koukám správně. A na jaký obor se přesně hlásíš? Přeju ať to vyjde :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Hlásím se na literární tvorbu. Ona ta rozdělenost mi spíše vyhovuje, protože na mediální studium se zaměřovat moc nechci, ačkoliv mi přijde zajímavé a velmi poučné. Mám radši takovou tu uměleckou stránku věci. Navíc oba obory se vzájemně prolínají a některé předměty mají společné.

  3. Le fille Ash

    Le fille Ash: Jdeš si za svým snem, nyní i za svým cílem, na tom není nic špatného. Ano, když si to tak nějak shrnu, je to šílené, ale možná bych spíše řekla… šíleně krásné. Jen do toho. Nezapomenutelný zážitek to určitě bude.
    Jo, a nedá mi to neokomentovat tu „divnost“. Ano, umělci jsou považování za divné a titul BcA? Co to jako je? Ale já osobně jsem postupem času přišla na to, že zkrátka umění je mým životem. A jak se na to koukají ostatní, to mi je … ehm.. u čehosi. Takže poslední dobou říkám často něco jako: „Jsem divná, ano. A jsem na to pyšná!“ ;)
    Budu Ti držet palce. Všechno to zvládni!

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: BcA. jest bakalář umění a MgA. zase magistr umění. A musím říct, pokud se dostanu do situace, kdy budu disponovat tituly jak Bc. tak i BcA., raději použiji druhý jmenovaný.

      Ono ještě k té divnosti. Mám za to, že mezi lidmi se vyskytuje několik úrovní a každá rozumí jen té své. Je už na člověku, do jaké skupiny se dopracuje. I mně přijdou někteří umělečtí lidé divnější než divní. Ale co, třeba se jednou taky dostanu výše.

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Emoji kultura aneb jedno velké nedorozumění ?

Emoji kultura aneb jedno velké nedorozumění ?

Nechci být skeptik, ale moje věštecké koleno mi říká, že příčinou dalšího světového konfliktu bude špatně pochopený emoji, který pošle prezident Trump prezidentu Putinovi. V bezpečí budeme pouze v případě, že budou komunikovat skrze červený telefon (vtip).

Zobrazit →

Templářské fópá

Templářské fópá

Martin a Lucka se vydávají k neprozkoumaným jeskyním. Na počátku to vypadá, že vše běží podle plánu jako hodinky, ale brzy se ručička zadrhne… Jaké obyvatele černočerná tma skrývá?

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články