Studuju, studuješ, studujeme na LA!
Studuji, jak nejlépe dovedu. Ačkoliv jsem na Literární akademii, tak opravdu nemám čas psát. Však oni nás ale brzy donutí. Mají na to své metody. Říká se jim zkoušky a zápočty. Na jeden krátký, blogový výpliv jsem si však našel čas.
Právě končí třetí týden mého studia Literární akademie. Sedím celý znavený nad počítačem a přemýšlím, jak dlouho mohu ještě odkládat prezentaci do angličtiny. Jelikož efektivita mé práce raketové stoupá těsně před deadlinem, nechávám to plavat a doufám, že mě mé vzdělávací instinkty upozorní včas. Dosud pracovaly po roční pauze na jedničku.
Studia se dají v prvním semestru v podstatě rozdělit na 3 části:
Literární teorie
Spadají do ní předměty literární žánry, poetika a evropská literatura. Tam nám do hlavy vtloukají, jak můžeme literaturu dělit, charakterizovat, vykládat si ji a jak se vyvíjela v průběhu věků. Čeká nás i dost čtení. Správně bychom prý měli přečíst až 3 knihy týdně, ale mají s námi pochopení a neofiko stačí jen jedna. U státnic, ale bude třeba mít seznam kompletní. Ovšem co se tvrzení o přečtení týká, bývám velmi schopný ... fabulátor.
Nejsem příliš velký fanda této části studia, ale rozumím, že nějaký ten teoretický základ se hodí, pokud chce člověk něco napsat a vůbec vyznat se v literatuře. O větách o úhlech trojúhelníku jsem si také myslel, že je už nikdy nepoužiju.
Dějiny
Látku probíráme v předmětech dějiny a současnost, dějiny umění a kultury a evropské myšlení. Jde tu hlavně o pochopení naší společnosti. O rozšíření obzorů a pochopení současných problémů. Ostatně spisovatel by měl být vzdělaný a právě v historii se nachází mnoho moudrosti. Nic totiž nevzniklo teď, všechno je jen důsledek minulosti.
Tyto předměty mě rozhodně baví, protože jsem jednoduše velký fanda historie, hlavně té středověké.
Psaní
Psaní se učíme v literárních dílnách (resp. v jedné) a Praktickém českém jazyce. Jde o hlavní gró školy a proč jsem na ni vůbec šel. Zatím jsem v podstatě nemusel nic psát, ale to je jen takové zahřívací kolo, spíše semestr. S češtinou budu nejspíše hodně zápasit, ale na druhou stranu se to také, doufám, mnoho naučím. Druhou možností samozřejmě je skutečnost, že mě nevybíravě vyrazí.
Literární dílny se hodně podobají kurzu, který jsem absolvoval s @Michelle_LSKT. Absolventi asi budou ze stejného těsta. Zatím to jsou krátká, desetiminutová, psací cvičení, kdy trénujeme určité části textů jako popis nebo dialog. Už se těším, až se vrhneme na něco delšího. A abych nezapomněl, na konci roku nás čeká autorské čtení.
Život
Co je však nejdůležitější, Literární akademie tady není proto, aby se na ní učilo, je tady proto, aby se na ní žilo. Myslím, že většina věcí je sama o sobě k ničemu. Znalosti sami o sobě nic neznamenají. Informace jsou zbytečné, pokud je nedokážete najít, roztřídit a použít. Literární akademie cesta k poznání. Tou si musíme všichni projít sami. Nikdo to do nás nedokáže nahustit. Tady nejde o známky, nejde o to jestli chodíme nebo nechodíme na přednášky. Každý má vlastní vůli. Všichni studujeme přesně tak, jak potřebujeme.
Nakonec to nebudou známky co nás posune dál. Nakonec to bude jen naše odhodlání, naše vůle, naše síla bojovat, naše přesvědčení a naše cesta. Není lepšího učitele než nás samých. A proč si platím 65 tisíc ročně abych defakto učil sám sebe? Protože taková je moje cesta.