Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

S ČDčkama na černo

S ČDčkama na černo

Publikováno 20.10.2011 Publikováno Fejetony Počet komentářů 0

Jak by asi vypadal návod pro lidi, kteří se snaží přepravovat vlaky pěkně na černo…?

Jste hyperaktivní? Trpíte neodolatelnou chutí porušovat pravidla? Jezdíte vlakem? Jestli jste na všechny tyto tři otázky odpověděli ano, tak tu pro vás něco máme. Staňte se černím pasažérem a brázděte naši republiku vlaky Českých drah. Není to sice nejrozšířenější forma bezplatného cestování, studentů prchajících z tramvají před revizorem je mnohem více, ale o to je náročnější. Na rozdíl od tramvají je mnohem dynamičtější, protože existuje tolik druhů vlaků. Od těch starých a rozbitých až po ty nové a rozbité. Zároveň můžou nabídnout hned několik způsobů, jak se zadarmo povozit.

Způsob č.1 Střevní problémy?

Nejjednodušší způsob jak se zašít před průvodčími je na záchodě. Nebude to sice žádná příjemná cesta, okolo vás se budou linout nejrůznější vůně, po jejichž zdroji by ani ten nejotrlejší nepídil, ale co by v dnešní době člověk pro peníze neudělal, že? Kdyby náhodou pánovi s čapkou přišlo divné, kdo ten záchod pořád okupuje, tak nejlepší je váš stav naznačit výbuchem střevním plynů. Když konečně odhadnete, že vlak zastavuje na vaší zastávce, je načase opustit tu malou, bezokennou místnůstku a nadýchat se čerstvého vzduchu.

Způsob č.2 Ignorace

Základní pravidlo správného pasažéra je: nedávat průvodčím nic zadarmo. Ať se taky trochu snaží. I kdyby ve vás pohled na jejich čapku vyvolával akutní touhu natáhnout ruku pro peněženku, nepodávejte se tomu. Nesmíte na sebe upozornit. Dívejte se pěkně z okýnka jako by se nechumelilo. Když vám bude štěstí přát, bude si průvodčí myslet, že jste již platil a máte vyhráno. Někdy je ale třeba nasadit větší kalibr – spánek. Uvolněte se, rozvalte se na sedadle a zavřete oči. Teď otázka platit či neplatit stojí opět na vašem štěstí, ale většina průvodčích jednoduše nemá to srdce vás vzbudit, když spíte jako andílek. Pokračujte proto ve svém nerušeném spánku až do vaší cílové stanice.

Způsob č.3 Boháč

Ukažte průvodčím, že máte hodně peněz. Že máte víc než oni. Sdělte jim cílovou zástavku a on vám s nic netušícím úsměvem na tváři řekne: „Dvacet šest korun českých, prosím.“ Vy mu jeho projev vřelosti oplaťte, sáhněte pro peněženku, vtiskněte mu do ruky jednoho Masaryka  a pozorujte, jak se mu mění výraz ve tváři. Úsměv zmizí jako první. Jelikož drobné nemáte a průvodčí nemá na zpět, budete muset asi jet zadarmo. Nedá si nic dělat, ale něco mi ale říká, že vás to nebude nijak trápit.

Způsob č.4 Podívej se pořádně

Ačkoliv by se následují tvrzení někomu nemuselo zdát, tak průvodčí jsou také lidé. A tak jako většina ostatní lidí nemají svou práci zrovna v oblibě. A kdo nepracuje rád, ten pracuje špatně a fláká to. Právě v tom je vaše šance. Stačí mít nějakou starou jízdenku, nejlépe týdenní nebo měsíční a ukázat ji místo platné. Průvodčí zamžourá, spatří razítko a řeknete si: „Aha, vícedenní jízdenka, tak to bude v pořádku.“ Gratuluji, právě jste získali jednu jízdu zdarma.

Další způsoby jak obelstít České dráhy už jsou jenom na vás.

Zajímáte se bikepackingové závody a cestování na kolech? Navštivte nový magazín BezPodpory.cz, kde postupně přibívají tipy na vybavení, jeho minimalizaci a řešení problémů, které vás na dlouhých cestách potkají.


Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte 1000 Miles Adventure 2017, den #5 – Jak jsem pouštěl duše

1000 Miles Adventure 2017, den #5 – Jak jsem pouštěl duše

Venkovní rána vypadala všechna stejně. Vzbudilo mě světlo a pak jsem bojoval se zimou, abych se vyhrabal ze spacáku. Pátý den to šlo úplně samo. Mílařská karma všechno vyvážila a připravila mi nebývalou nepřízeň osudu.

Zobrazit →

Ztracen v čase

Ztracen v čase

V nedávné době jsem začal mít problém. Má schopnost rozeznat všední dny jeden od druhého klesla pod únosnou hranici. A jelikož se jedná o problém vpravdě komický, rozhodl jsem se o něm zafejetonovat.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články