Proč používat sensor rychlosti pro cyklistiku

Nejjednodušší cesta, jak sledovat svoji rychlost, je přes GPS. Funguje na všechny dopravní prostředky, dokonce i na lidské nohy. Jenže ne vždycky podává přesné výsledky. Ostré zatáčky nejsou tak ostré a běda vám, jakmile se dostanete do budovy nebo do tunelu. Pro nejpřesnější výsledky je dobré pořídit si sensor rychlosti.
Použití sensoru rychlosti má dvě základní výhody:
- Lépe reaguje ne zrychlení nebo zpomalení
- Je přesnější
Opravdu „real-time“
Při počítání rychlosti přes GPS se nepracuje s těmi nejaktuálnějšími daty. Mezi jednotlivými měřeními je větší časový rozestup. Výsledky jsou průměrované a nereagují dostatečně rychle na zrychlení nebo zpomalení. Štve mě to hlavně při běhání, kde je dobré orientovat spíše podle pocitu než hodinek. Tam vám žádný přesnější sensor nepomůže. Na biku, to je jiná…
Rychlostí sensor na kole funguje na jednoduchém principu. Obvod kola má pevně danou délku. Na jedno otočení se posune vždy o danou vzdálenost, kterou prostě neoklamete. Stačí spočítat, kolikrát se kolo převalilo za poslední vteřinu a rychlost je na světě. Reakce na akceleraci je téměř okamžitá.
Jen několik zádrhelů dokáže výsledek znepřesnit:
- Když kolo nesete.
- Když kolo není na zemi a točí se.
- Když špatně spočítáte obvod kola – to může být zdaleka největší dopad. Pro správný výpočet potřebujete znát velikost kol a plášťů. Pomoci vám může následující tabulka.
Podpora aplikací
Bohužel jsem zjistil, že podpora aplikací pro sensor rychlosti je nevalná. Například Strava, jedna z nejvýznamnějších cyklo aplikací ji nepodporuje a ani podporovat nehodlá. Důvod je prostý. Rychlost počítá striktně z GPS souřadnic. I kvůli tzv. segmentům, kde je žebříček nejlepších jezdců na vybrané úseky a sensor by mohl ovlivňovat výsledky.
Stejně tak se sensorem příliš nepochodíte ani s Endomondem. Nejlepší způsob zobrazení je obvykle od aplikace nebo zařízení výrobce sensoru.
Takhle nepodpora mezi aplikacemi mě překvapila, ale na druhou stranu ji trochu chápu. GPS data tvojí základ systému a z nich se počítají základní údaje – rychlost a vzdálenost. Teoreticky se dají přesněji získat se sensoru rychlosti, ale míchání obou metrik by mohlo mezi uživateli vyvolat nejasnosti.

Z posledních sil #2 – Jak já bych chtěl spát
Nerad něco ruším. To se pak cítím jako nejhorší člověk na světě. Proto jsem s tím běháním neseknul. Svůj půlmaratón mám poctivě zaplacený a ve startu mi může zabránit jen přírodní katastrofa celosvětového charakteru.
Zobrazit →

Závod 1000 Miles Adventure 2015, den #9 – Jak jsem doklepnul půlku
Den devátý, den poslední a také jeden z těch nejvýživnějších. V Jeseníkách jsem si hrál na otužilého a ve sjezdech zase na parašutistu. Naštěstí jsem moc daleko nedoletěl a jistě bych při hodnocení přistání dostal pár bodů za to, že jsem si nic vážného neudělal.
Zobrazit →