Peklo módního pekla
Jako módní ignorant a tragický reprezentátor sice na podobné skopičiny narážím velmi zřídka kdy, ale když se tak stane, rozpálím se tak, že by se na mě dala smažit vajíčka. Je to jedna z věcí, jedno z tajemství vesmíru, které nikdy neodhalím - proč to proboha lidi tolik bere???
Tihle panáčci a panáčcice z módního pekla a podobných grup mají velmi podivuhodný dar. Nejspíše do nich vstoupil duch samotné matky Tezery, protože jak moc se starají o štěstí druhých lidí je opravdu neuvěřitelné. Zasloužili by si, aby jim sám Miloš předal řád Zlatého Bechera. Jaký by to byl svět krásné místo, kdyby k nám všem dorazila jejich světová moudrost. Kdyby se všichni oblékali podle nich. Kdyby si při pohledu na některé jedince nechtěli vydloubat oči a uřezat uši ze strachu, aby se u nich nevyvinul ultrazvuk.
Co měl praotec Čech na nohách?
A je tady i aféra, která se v našich končinách táhne snad už od praotce Čecha. Aféra větší, než kde Kalousek bere ve sněmovně chlast, aféra větší než kolik dá Gott za vítězství ve Slavíku. Ano, mluvím o ponožkách v sandálech, které jsou mnohými pekelníky pokládány za ryze český vynález. PANE BOŽE. Vždyť to je snad ještě horší než hádka o to, kterým koncem se loupe banán. No tak to prostě někomu vyhovuje. Někdo to rád od stopky někdo od špičky a každý má svůj důvod (správně je samozřejmě od stopky, ale o tom jindy...). Mě opravdu nezajímá, co si o tom myslí nějaká banda intošů, co se nadýchala výparů při manikůře a teď do světa ventiluje návod, jak se má každý oblékat.
A ještě ty aféry celebritek. Kdybych chtěl zvracet, tak si dám ten jogurt, co jsem zapomenul v ledničce. Jak to všichni tak řeší, co si kdo oblékne a komu vyletí prso z výstřihu. Já být celebrita, tak se snad obleču do pytle brambor a vytřu všem těm rádoby módním odborníkům zrak. A lidi jim to ještě baští. Vždycky, když slyším, že Blesk jsou nejprodávanější noviny, tak jedna moje část chce brečet a ta druhá šahá po zapalovači.
Žít a nechat žít
Češi se neumí oblékat ... bla bla bla ... co je komu po tom, jak se oblékám? Je to jen moje věc a ostatní můžou na mě leda tak maximálně blbě čumět nebo protáčet panenky. Dokud nereprezentuju někoho jiného nebo nějakou organizaci, dělám si co chci. Mně je úplně jedno, jestli je někdo nastrojený, jako by šel na pohřeb nebo prostě jen vyrazil na nákup v pyžamu.
Fuj, to byl hejt. Ještě že mě to nechytá moc často.