Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

O (ne)poslouchání cizích rozhovorů

O (ne)poslouchání cizích rozhovorů

Publikováno 26.01.2014 Publikováno Fejetony Počet komentářů 10

Že neposloucháte cizí rozhovory? Ale no tak! Upřímnost. Upřímnost.

Je to nemorální, je to zvrhlé, je to opovrženíhodné, a proto je to tak … dobré. Poslouchání cizích rozhovorů je boží záležitost, ať se vám to líbí nebo ne. Člověk skoro ani nechce, ale jeho mozek ho prostě donutí namířit ušiska tím správném směrem a poslouchat každé slovo, které je řečeno. Některé rozmluvy jsou nudné a fádní, jiné naopak tak zajímavé, že zaklejete, když se dostanete z dosahu pozemního vysílání.

Zrovna nedávno se mi stalo, že si bez zlého úmyslu kráčím směr metro. Slečna, která jde o kousek přede mnou a udržuje podobnou rychlost jako já, je zrovna v emotivním hovoru, kde působí jako zkušená mentorka. K mému štěstí mluví nahlas. „Musíš přestat nosit červené oblečení, já už ho celé vyházela,“ přikazovala.

Musím to vědět!

„Proč?“ zařval mi v hlavě neutišitelný hlas. Proč má vyhazovat červené oblečení? Chtěl jsem vědět víc! Mluv, mluv! Slečna naneštěstí odbočila a do metra nešla. V tu chvíli jsem měl sto chutí odbočit také a alespoň na chvíli ji sledovat. Možná bych to byl dokonce i udělal, pokud bych neměl tak naspěch. Nechybělo mnoho a stal by se ze mě stalker. Je to už několik dní a pořád mě hryže, o čem se to asi bavili.

Slyšel jsem dokonce, že telefonní hovory jsou ještě větším pokušením, než když slyšíme všechny zainteresované strany. Musíte se totiž více soustředit. Možná je to trochu nemorální, ale zas na druhou stranu – ty lidi neznáte, oni neznají vás – a vy se dozvíte něco zajímavého nebo se zasmějete nebo v tom nejlepším případě obojí. Každý příběh do čepice se hodí. Jen ho použít. Licence je Public domain (snad).

Pokud byste někdy venku telefonovali a začala vás sledovat podezřelá osoba ošuntělého vzhledu, buďte od té lásky a mluvte pěkně nahlas a srozumitelně. Bude vám vděčná. Děkuji.


Komentáře
  1. Markéta

    Markéta: Tak k tomu mě napadá jediný komentář: http://korektor.the-comic.org/comics/14

    Ale souhlasím, občas je to vážně zajímavé a teď mi ta červená taky bude vrtat hlavou, každopádně je to pěkná blbost! Červená je nejlepší! :)

  2. Radka

    Radka: Červená barva údajně rozšiřuje :P ..

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: A já si říkal, jestli tím nechce zvládat deprese.

  3. Markéta

    Markéta: Do e-mailu mi chodí komentáře a tady je nevidím :)

    To, že by červená rozšiřovala mě nenapadlo, spíš bych naopak řekla, že od lecčeho odpoutá pozornost.
    Ale kdo ví, každopádně bych řekla, že proti rozšiřování je lepší dobré jídlo a pohyb, než vyházet červené oblečení :))

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Snad už vidět budeš, cache je dobrý slucha, ale špatný pán.

      Podle mě teda nejvíc rozšiřuje žádný oblečený, ale to je asi věc názoru.

  4. Jitka

    Jitka: Jako nadšený odposlouchávač cizích hovorů se také musím připojit :)
    Je to prostě fajn zábava. A ještě lepší, když se nenápadně přidáte. Ano, prozradíte se, že posloucháte, ale pokecáte si se zajímavými lidmi, které byste nikdy jindy nepotkali.

    A k červené. Podle mě je to hlavně barva agrese. Takže třeba to bylo myšleno kvůli tomu. Nicméně třeste se mě, protože sama ji taky nosím a ne… nehodlám se ji zbavovat.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Tak otázka, jestli po jejím nošení jsi agresivní ty nebo lidi okolo…

  5. Lamič

    Lamič: Pro mě je poslouchání cizích rozhovorů skvělý způsob, jak si rozšířit možnosti vlastní komunikace.

    V začátcích, kdy jsem byl fakt kurevsky stydlivej nerd, pro mě byl totální porod s někým vést smysluplnějí debatu ve dvou. Tak jsem to prostě odposlouchával a učil se. Jak jiní mluví, jak gestikulují, o čem se baví chlap s ženskou atd. Přijdeš do kavárny, sedneš si poblíž míst, kde je skupinka lidí a něco jakoby děláš. Čteš noviny, píšeš do noťasu.

    Je to nemorální? Neslušné? Možná. Ale komu tím uškodíš? V očích ostatních jsi jen někdo cizí, kdo sedí poblíž. Nevidí do tvé hlavy a svojí přítomností nerušíš. Pokud tedy nejde o nějakou důvěrnější věc :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Mně teda přijde, že debata ve dvou je nejjednodušší. Ve třech a víc už je složité ukrást hlavní slovo.

      1. Lamič

        Lamič: Je a není.

        Když jedeš debatu 1v1 musíš tam aktivně fungovat. Jinak ten druhej přestane dříve či později mluvit a budete oba držet hubu. Na druhou stranu je jednodušší přijít ke slovu, jak sám zmiňuješ.

        Ve skupince můžeš být i pasivní účastník a nikoho to moc nesere. Pokud je tam někdo, kdo to táhne. Já jsem v jádru velkej introvert a bral jsem za fajn večer i to, když kolem mě lítaly samý dobrý historky a já jen poslouchal. Teď už je to o něčem trochu jiným a je fakt, že skupinovka mi ještě pořád dělá problém, pokud si chci to hlavní slovo ukrást. Záleží jak na to koukáš :)

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte 1000 Miles Adventure 2019, den #2 – Jak ze mě vedro vysálo všechnu sílu

1000 Miles Adventure 2019, den #2 – Jak ze mě vedro vysálo všechnu sílu

Jako vždy jsem toho první den závodu moc nenaspal a vzbudil se už v pět. Honza Kopka (164) si akorát objednával snídani a já marně zkoušel na tu půlhodinu ještě zabrat. Protože jsem ale nebyl patřičně unavený, vyštrachal jsem se ze spacáku.

Zobrazit →

Chci vyreklamovat nevyreklamovatelné

Chci vyreklamovat nevyreklamovatelné

Účtenky si schovávám, to ano. Mám jich takovou hromadu, že nikdy nenajdu to, co potřebuju. Můj hlavní problém byl v tom, že rozbité zařízení jsem stejně nešel reklamovat. To všechno se ani nyní změní,

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články