Nakonec budeme všichni černý
Je zvláštní, jak ta média, která se vyžívají ve vraždách, znásilněních a nepravostech, nám předkládají obrázky šťastných lidí u vody a ne těch ubožáků, co se potí jak prasnice na pánvi. A jak to tak vypadá, na oleji to bude přituhovat.
Hodil by se mi osobní otrok. Jako ne člověk! To bych dopadl, určitě by mi dával do čaje sůl a do špaget cukr. Úplně by mi stačil dron. Energii by čerpal ze slunce a přeměňoval by ji v ovívání. Je totiž takové vedro, že bych chtěl být ovíván neustále! Když spím, když jím, když ... no ..., a i když píšu tenhle článek. Možná bych si mohl koupit větrák, ale už je stejně skoro konec veder a na další rok to plánovat nechci, to je moc daleko.
Jako nechci být pesimista, ale možná to globální oteplování fakt dorazilo. Chtěl bych být tím sluníčkovým optimistou jako je Václav Klausů, ale když se mi ruce lepí na stůl, zadek na židli, tak i ta nejsilnější autosugesce prohrává a podřezává si žíly. Nezbývá nic jiného než oslavoval subtropy jako nový národní pás. A třeba přijde i moře. Německo se potopí (stejně je nikdo nemá rád, jsou tak produktivní, že ve srovnání s nimi vypadají všichni jako povaleči) a uvolní místo pro pláže. Prý vedro u moře není tak strašné.
Pařte se
Ale trhá mi to srdce, fakt. Zimu nějak přežiju ... ale léto ... před tím se nedá utéct. Leda použít tu klimatizaci, kterou nemám/na kterou nemám. Zavedl bych podnebná víza a přestěhoval se do Norska. Prý tam je všechno zadarmo. Jen kam s Norama ... ale na Antarktidě je místa dost a tučňáci to mají stejně už za pár... A vlastně i ti imigranti se jen stěhují domů. Jen se jim ten domov trochu posunul. Je to v našem zájmu se s nimi tak trochu spářit a získat do své DNA tu pověstnou kůži UV level sto.