Moc a síla příběhů
Příběhy, ať už skutečné nebo smyšlené, ovlivňují naše životy a dokonce je dokáží pohnout rázným krokem kupředu. Naši duši utváří to, co nám bylo předurčeno, čím nás ovlivnili naši blízcí, ale v nezanedbatelné míře také to, co jsme si přečetli.
Všichni určitě znáte přísloví, že pero je mocnější než meč. Já musím souhlasně kývat, protože slovy lze dokázat opravdové divy. Můžeme jimi přesvědčit dav, dát do pohybu běh událostí nebo dokonce změnit minulost bez použití stroje času. Ať už chcete dokázat cokoliv, beze slov se už jednoduše neobejdete. Smutnou pravdou je, že ačkoliv je pero mocnější než meč, tak je jím často ovládáno.
Vypravěč
Vypravěč je osoba, která sílu slov dostala pod svou kontrolu a díky tomu získala obrovskou, skoro až boží moc. Může příběhy nejen vytvářet (a to za méně než 7 dní), ale i měnit k obrazu svému.
Ačkoliv pravda je jen jedna, tak je tvárná a dá se jednoduše zahalit do různých šatů, které držitel pera účinně splétá. Nahá pravda je nudná. Proto získává alespoň stříbrný řetízek, který ji zkrášlí. Někdy ale nosí krásné šaty s diamanty hodné královny. Škoda jen, že přes všechny ty odlesky v nich už nelze vidět pravdu.
Vypravěč je tvůrce světů, nových vesmíru, ve kterých si může dělat co se mu zlíbí. Nabízí se otázka, jestli i my nejsme pouhými výplody fantazie. A že náš tvůrce je taky jen důsledek záchvatu něčí tvořivosti, a tak dále, a tak dále, až bychom se tímto prazvláštním a spletitým stromem příběhů dostali až k prvnímu vypravěči. Ale spekulace stranou.
Konzumenti příběhů
Na příběh se můžeme dívat ze dvou pohledů. Máme tady herce a diváky. Herci celý příběh prožili a stali se jeho součástí. Cítili každou emoci, každičký tep srdce a jejich smysly vstřebávaly vůně, zvuky i chutě. Všechno to mají z první ruky, ve své čiré podobě. Ačkoliv ale příběh probouzí, ačkoliv ho krmí vlastní silou a dají mu život, nejsou jeho pány. Těmi se stávají vypravěči.
A na druhé straně stojí diváci, čtenáři, posluchači, kteří se zatajeným dech sledují vyprávěný příběh. I oni prožívají emoce hrdinů, roní slzy nad jejich ztrátami a těší se z jejich úspěchů, ale všechno to je jen odraz reálného světa. Pouhá náhražka, kterou vytváří svým umem vypravěč a mnohdy tak obratně, že je těžké rozlišit skutečnost.
Vypravěč má ohromnou sílu. Navzdory hercům dokáže pojmout celý příběh po svém. Je to on, kdo říká, jak se to doopravdy stalo. Netraduje se pro nic za nic, že dějiny píší vítězové. Vypravěč určuje, kdo byl hodný a kdo zlobil. A běda tomu, kdo by se mu snažil nějak uškodit. Ke zlosynovi vždy chybí jen malý krůček.
Staňte se součástí příběhu
Čtenáři se mohou k příběhu postavit dvěma cestami. Buď se pro ně stane pouhou náhražkou reálného světa. Cítí emoce, které jim chybí a i jejich matný odlesk je dostatečně nasytí. Je to však škoda. Vždyť příběhy nás mohou inspirovat k tomu, abychom sami zažili všechno na vlastní kůži. Stát se součástí příběhu. Žít ho.
Vymýšlet příběhy je umění, o tom nemůže být pochyb. A zvlášť, když mu čtenáři uvěří a stránku za stránkou ho prožívají. Nicméně stvořit příběh ve skutečném světě je tisíckráte silnější a zároveň krásnější. Hrdinové příběhů mají úžasné životy.
A kým být? Hercem nebo vypravěčem? Oba mají své kouzlo a sílu. S žádnou možností neprohloupíte. Ale přeci jen ... nejvíce získáte, když se stanete obojím...