Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

Literární akademie, rok poslední aneb zdivočení Doležala

Literární akademie, rok poslední aneb zdivočení Doležala

Publikováno 01.05.2015 Publikováno Zážitky Počet komentářů 8

Když jsem se přihlásil na Literární akademii, vypadalo to trochu jako pohádka. Buran z vesnice, kterému ještě trčela sláma z bot, se přestěhoval do velkoměsta a studoval zde vysoká umění na ještě vyšší škole. Jenže pohádky jsou pohádky a realita je realita.

Krátce poté, co jsem nastoupil, mi bylo sděleno, že škola změnila majitele a má nové, úžasné a ještě úžasnější vedení. Že je zadlužená bylo zmíněno jen tak mezi řádky. A že mi pan jednatel Doležal připadal od prvního pohledu jako křupan, mi přišlo sice smutné, ale na stranu druhou – nesnesu se z více lidmi. Co však mělo následovat se nemohlo rovnat ani mým nejdivočejším snům (ano, ani tomu, kde jsem si hrál na Tarzana).

Oxidace, redukce

Pan Doležal (či jednatel, či kancléř jak si ráčil býti zván) totiž přišel na geniální nápad a na umělecké škole začal tlačit zdravotnicko-ekonomická studia. Jelikož je tato figurka pan lékař, nebyl pro něj problém sehnat si kamarády, zařídit jim kanceláře a platit jim peníze, aby kdesi v prostoru oxidovali (či se redukovali, jak by mohl chemik soudit). Akreditaci na tyhle nové, super-cool obory škola nezískala (kdo by to byl čekal že…) a všechny peníze tak zmizely ve chřtánu Doležalovské bandy.

Opravdu nevím, jak mohlo zdravotnictví zachránit literaturu. Pan Doležal asi nedostal žádný nápad a vypil moc kávy Tchibo. Jen se divím, že nevznikla reklama „Literární akademie? Ale tam se přece studuje tvůrčí psaní.“

O přejmenování z krásného, zavedeného názvu Literární akademie na International ART CAMPUS Prague raději více pomlčím. To už je jen kapka v moři.

Příliš velká fantasie

Abych nebyl jen kritický, musím vypíchnout, že pan Doležal si ze školy přece jen něco odnesl a to bujnou fantasii. Asi se totiž spletl s dobou a myslel si, že žijeme v éře, kde se pravidly neřídíme, ale kde určujeme je za pochodu. Nebo neumí číst. Ani bych se nedivil…

Když si z rozmaru odvolal rektora, rozhodl se, že ho nahradí jakýmsi grémiem nebo vědeckou radou nebo co to z něj vlastně  vypadlo. Že to porušuje to nejzákladnější ustavení na škole, mu bylo úplně jedno.

Opravdu netuším, kde si pan Doležal přivykl používat přísloví „Změníme to, co funguje a zavedeme to, co nefunguje.“ Nicméně se mu to náramně dařilo. Vyhazováním skvělých lidí se postaral, že ozubená kolečka začala cvakat naprázdno.

A najednou, zničeho nic, se zjistilo, že se škola topí v dluzích mnohem větších, než se kdy předpokládalo. Informoval o tom studenty? Haha. Do dnešního dne není žádné oficiální prohlášení. Nebýt šťouravých pedagogů a studentů, ještě teď bychom se všichni usmívali jako sluníčka během insolvenčního procesu, který už započal. Ani nechci vědět, jaký plat za takovou práci bere. Pan Doležal ale nelže jen studentům a pedagogům, lže i investorům, kteří se snažili školu zachránit.

Konec konců

Netuším, o co se páni majitelé pokoušeli, když školu koupili bez zbytku zájmu a ještě do něj dosadili člověka, který by sotva dokázal řídit stánek prodávající párek v rohlíku. Je mimo mé chápání, o jaký tunel se to pokoušeli, škola přece jen mnoho peněz neměla a ten jeho telefon za 17 tisíc, pár notebooků pro kamarády, které si pan Doležal z našeho školného koupil, mu za to určitě nestály. Něco mi však říká, že na povrch vyplují ještě děsivé věci.

Insolveční návrh byl už podán a jen se čeká, až ministerstvo škole odebere akreditaci. Konec je jistý jako smrt. Nicméně jako poslední poetický pšouk uspořádají studenti festival MELA, na který se nyní na startovači shání peníze. Pokud přispěješ a zúčastníš se, budu rád.

Je to smutné, smutné než smutnější. Asi se ale blíží doba, kdy už nestačí jen cinkat klíči a je třeba jimi „objíždět auta“

V sérii „Academiae Litterarum“

Komentáře
  1. Markéta Růžičková

    Markéta Růžičková: Na LA mě taky srdce táhne, dokonce bych taky byla ochotná absolvovat znovu bakalářské studium (a to už je vzhledem k nechuti k systému našeho školství co říct). ;-) Jenže trpím zádrhely, které zmiňuješ. Ale kdo ví, třeba se mi taky otevře cesta.. nikdy není pozdě.
    Přeju, ať se ti na škole líbí a dá ti přesně to, co od ní očekáváš. ;-)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Jako u mě zádrhele padly naprosto nečekaně, takže je klidně dost možné, že se ti to také podaří. Nicméně je rovněž možné, že tě mé následné vzlyky a rvaní si vlasů odradí. To se doufám nestane. A to jak z toho hlediska, že si nebudu rvát vlasy, ale také z toho, aby tě nic neodrazovalo.

  2. JessW

    JessW: Tak tahle škola mě teda úplně minula. Jak to, že jsem na ní nenarazila dřív?? Jedinej literární obor, který mě zaujal, je na univerzitě v Pardubicích, kam chodím. Kdybych se dozvěděla dřív o Literární akademii, tak bych jí asi taky zvažovala, páč bych nemusela dojíždět do PCE, ale měla to hezky v Praze. No to už je teď jedno. Nicméně v Pardubicích mi ten obor přijde lepší v tom, že tam máme všechno dohromady v jednom bakalářském oboru, na LA je to rozdělený, jestli koukám správně. A na jaký obor se přesně hlásíš? Přeju ať to vyjde :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Hlásím se na literární tvorbu. Ona ta rozdělenost mi spíše vyhovuje, protože na mediální studium se zaměřovat moc nechci, ačkoliv mi přijde zajímavé a velmi poučné. Mám radši takovou tu uměleckou stránku věci. Navíc oba obory se vzájemně prolínají a některé předměty mají společné.

  3. Le fille Ash

    Le fille Ash: Jdeš si za svým snem, nyní i za svým cílem, na tom není nic špatného. Ano, když si to tak nějak shrnu, je to šílené, ale možná bych spíše řekla… šíleně krásné. Jen do toho. Nezapomenutelný zážitek to určitě bude.
    Jo, a nedá mi to neokomentovat tu „divnost“. Ano, umělci jsou považování za divné a titul BcA? Co to jako je? Ale já osobně jsem postupem času přišla na to, že zkrátka umění je mým životem. A jak se na to koukají ostatní, to mi je … ehm.. u čehosi. Takže poslední dobou říkám často něco jako: „Jsem divná, ano. A jsem na to pyšná!“ ;)
    Budu Ti držet palce. Všechno to zvládni!

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: BcA. jest bakalář umění a MgA. zase magistr umění. A musím říct, pokud se dostanu do situace, kdy budu disponovat tituly jak Bc. tak i BcA., raději použiji druhý jmenovaný.

      Ono ještě k té divnosti. Mám za to, že mezi lidmi se vyskytuje několik úrovní a každá rozumí jen té své. Je už na člověku, do jaké skupiny se dopracuje. I mně přijdou někteří umělečtí lidé divnější než divní. Ale co, třeba se jednou taky dostanu výše.

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Jak svůj blog propagovat na Facebooku zdarma

Jak svůj blog propagovat na Facebooku zdarma

Facebook kdysi představoval klenot, který umožnil propagaci na internetu těm, kteří neměli žádný rozpočet. Nicméně doba se změnila a tento klenot nyní zobrazuje především placenou reklamu. Dá se na něm vůbec protlačit nějaký obsah zdarma? A hlavně jak?

Zobrazit →

Pád Vážky – Adrian Tchaikovsky

Pád Vážky – Adrian Tchaikovsky

Další díl ze hmyzí série Stíny vědoucích. Magie pomalu vyvěrá na povrch a ačkoliv technologie dělá neskutečné pokroky, tak to bude nejspíše ona, kdo zasadí rozhodující ránu. Kdo se ale zmocní jejího pramene?

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články