Kočičí kavárny v Praze
Jsi praktikující kočkomil a nemůžeš mít to úžasné stvoření doma? Kočičí kavárna je místo, které hledáš. Dej si svůj oblíbený nápoj, k tomu nějaký sladký zákusek a třeba se ti poštěstí a nějaká kočka ti věnuje svou přízeň. Lepší než deset psychiatrů.
Kočičí kavárna se vyplatí jak časově tak i finančně. Čtyřnohého kamaráda nemusíte krmit každý den, ani po něm čistit bobky a navštěvujete ho jen tehdy, když se vám to zrovna hodí. Sdílená ekonomika v praxi !
Troufám si říct, že by návštěva kočičí kavárny měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Působí totiž jako hřejivé pohlazení na duši.
Bohužel ne vždy to je oáza klidu. Víte, kdo má totiž ještě rád kočky? Děti. Hlavně ty malé a pištící. A rozhodně to není opětovaná láska. Kočky před nimi utíkají. A mně to pak trhá srdce, když vidím ty chudáky zoufale prchat před útočníky.
Bohužel musím ještě konstatovat, že někteří dospělí se tam chovají ještě hůře než děti a snaží se brát kočky k sobě proti jejich vůli. Takové lidi by tam vůbec neměli pouštět !
Nejlepší je, když se v kavárně ocitnete sami. Jen vy a kočky. To pak je úžasná pohoda, zvlášť když vám nějaká vyskočí na klín.
V Praze jsou celkem tři kočičí kavárny:
-
Žižkov
-
Smíchov
-
Karlín
Všechny jsem navštívil minimálně 2x a fungují velmi podobně. Jsou to klasické kavárny, kde si dáte nápoj, zákusek a urobí vám i něco menšího k jídlu. Kočky chodí mezi vámi a snaží se vám sníst šlehačku. Spí, kde se jim zachce. Na stole, na židli, na poličce, na klíně. Jsou to vládci kavárny. A jakmile něco zašustí, seběhnout jako smečka vlků.
Ve všech třech máte manuál, jak se ke kočkám chovat, tak ho dodržujte nebo vás vyhazovač vyvede na ulici…
Kočičí kavárna Freya – Žižkov
Nejstarší kavárna, kde potkáte až 7 koček. Navštěvuji ze všech nejméně ze dvou důvodů:
-
Žižkov je pro mě špatně dopravně dostupný.
-
Nesedí mi interiér.
Působí na mě ošuntěle. Nějaká žižkovská aura asi. Ze všech kaváren je nejmenší, pokud věříte mé prostorové paměti. Bar je obepnut takovou lanovou mříží, což ve mně to vyvolává silnou nedůvěru. Ale to je asi jen můj pocit.
Kočky jsou ale krásné a stojí za hřích…
Kočičí kavárna na Smíchově
Moje nejoblíbenější. Líbí se mi interiér, kde překypují kočičí schovky a lozidla. Nejlepší místa jsou dva pohodlné gauče. S přítelkyní jsme tu byli opravdu mnohokrát a kočky známe jako by byli naše vlastní. Dokonce jsme jim vymysleli nová jména.
Někdy po obědě o víkendech tu bývá úžasný klid a několikrát jsme tam zůstali sami. A naše nejoblíbenější kočka je rozhodně Bublina. Má obrovskou zálibu v hlazení. Tak jako my!
Kočičí kavárna v Karlíně
Tato kočičí kavárna na mě ze všech působí nejvznešeněji. A taky nejluxusněji. A taky nejdráže. Jen si sednete a už vám účtují tzv. kočičí couvert 20Kč na osobu. Není to mnoho, ale že něco takového tu existuje, jsem si všiml až při placení, kdy po mě chtěli nějak moc peněz. V menu i na webu to napsané mají, neskrývají to, ale tento styl účtování se mi prostě nelíbí. Je to poplatek za kočky.
Prostor je rozdělený na dvě patra. Kočky se většinou zdržují nahoře a dolu se chodí jen vyčurat. Nepřijde mi to úplně šťastné rozložení. Obecně platí, že každá návštěva kavárny je jiná. Někdy se kočky ani nedotknete, protože jsou už „přehlazené“ a jindy o vás skoro bojují. Vstupem nezískáváte žádná práva na pomazlení. A pokud si sednete dolů, vaše šance o dost zmenší.
