Kam se zatoulala národní hrdost?
Možná je to tím, že jsem nenapravitelný optimista, ale na svou zemi jednoduše nedám dopustit. S názory, že Čech je jen pivní buran, rozhodně nesouhlasím. Že to u nás stojí za starou bačkoru a lepší se odstěhovat? Kecy! Jsem rád, že jsem se tu narodil a že tu žiju.
V Itálii to je samý Casanova, Němci jsou pověstní svou přesností a pečlivostí, Francouzi zase smyslem pro módu. A co je prototypem Čecha? Bečka sádla, která v jedné ruce drží půllitr piva a ve druhé ovladač od televize. Zdá se vám to také trochu ujeté? To si Češi o sobě opravdu myslí jen to nejhorší?
V žádném případě se s podobnou myšlenkou smířit nehodlám. Upřímně, kolik takových lidí znáte? Je to snad každý druhý známý? Stejně jako já i mnoho dalších Čechů přemýšlí, kdo za něj těch pověstných 150 litrů piva ročně vypije. Tomu, kdo za mě mou povinnost vykonává, převelice děkuji, protože já bych to asi nezvládl. Skoro bych si tipnul, že si musí brát tuhle práci i domů. Obětavec.
Kdysi, v dávných dobách, byli Češi hrdí na to, kdo jsou (nebo si to já malicherně myslím). Kde se to asi zlomilo a proč to muselo skončit? Kdy jsme se stali národem zlodějů a povalečů. Že by naši národní hrdost ukončila Mnichovská dohoda? Hned jak jsme se dostali do kupy, naskákali do vedení komunisti a vlastenectví už nebyla volba, ale povinnost. A vlastně to ani nebylo české vlastenectví, stačilo se totiž přitulit k sovětskému dubisku. To se o nás vždy rádo postaralo.
Držte se, jedeme z kopce
Režim padl a noviny zahájily obrat o 180 stupňů. Předtím se u nás žilo dobře a všude jinde špatně. Najednou se dozvídáme, jak se u nás všude krade, vraždí a kdo-ví-co-dělá. Mezitím se v cizině mají jako v pohádce. Přerod pána Čecha může začít.
Stává se z něj lenoch, zloděj, podvodník. Jednoduše klasický protop toho nejhoršího, co lze v lidech najít. Už to není ta naše krásná země česká, ale domov plný špíny a nekalostí, ze kterého se musí co nejdříve vypadnout. Ironií je, že přesně ten typ, který tohle říká, tu zůstane až do skonání věků. Budou se nám tady hromadit. Jaká smůla.
Já mám Česko rád. Možná tu není všechno tip top a neběhá nám to tady jako vyladěný hodinový strojek, ale kde ano? Která země je bez problémů? Jsem si jist, že žádná.
Podstata „češství“
A o čem je češství, když ne pít pivo? To přece záleží na nás samotných. Každý má právo být tím, čím chce a utvářet tak obraz o nás samotných. Ano, z některých se stanou notoričtí pijani, zloději a podvodníci, ale to přece neznamená, že jimi stanou všichni.
Češi jsou pracovití lidé plní energie a nápadů. Takový obraz mám já a nehodlám se ho jen tak vzdát. Vím, že takto to nevypadá všude, ale přece si kvůli nim nenecháme kazit pověst. Občas mám pocit, že to nejhorší si o Češích myslí právě jen Češi.
Nelísám v noci k české vlajce, nezpívám si každé ráno českou hymnu a přece v koutku duše cítím, že jsem takový malý český vlastenec, kteří věří své zemi a lidem, kteří v ní žijí. Jsem Čechem rád a určitě bych neměnil.
A co vy? Co si myslíte o Češích?