Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

Desatero použití knihy

Desatero použití knihy

Publikováno 11.08.2014 Publikováno Fejetony Počet komentářů 9

Knihy, to nejsou jen desky ukrývající pár (set) potetovaných cárů papíru. Není to žádné spotřební zboží, které sežerem a vyplivnem ve značně opotřebované podobě. Kniha je něco víc. Kdybych ji měl k něčemu přirovnat, tak to jsou spíše takové hodinky s vodotryskem. A otvírákem a nožíkem a pilkou a štípačkami… kniha, to je prosím multifunkční zařízení.

Představte si problém běžných lidí. Ráno vstanou, má pršet. „Jasný,“ řeknou si, protože výrokům televizní rosničky věří asi tak stejně, jako že její prsa jsou pravá. Deštník si nevezmou a co se stane? Začne pršet. Prostě klasika. Integrovaný systém vietnamských obchodníků selže, žádný není k mání. A běžný člověk prostě zmokne. To čtenář s knihou, ten má vystaráno. Ni déšť, ni vítr ho při čtení nezastaví. Bere si ji všude. Proto mu stačí dát si ji nad hlavu a má po problémem. V tomto ohledu mají čtenáři harlekýnek jistou nevýhodu. Tady sklízí body rozlehlé bichle.

20

S érou zdravé výživy a fitness výzev se kniha opět dostává do popředí zájmu. A víte proč? Má totiž přesně nula kalorií. Nezáleží jestli sežerete Malostranské povídky nebo celého Shakespeara, garantuji vám, že špeky vám z toho nenarostou. Jen se u svého nakladatele informujte, zda nepoužívají sladký inkoust.

Kniha má také skvělé šutroidní vlastnosti. Co to znamená? Jednak s její můžete někomu vysklít okno, ale to jsem teď neměl na mysli… Dá se skvěle použít jako těžítko, podložka, polička, odkládací plocha, podtácek nebo podšálek. Jednou jsem na knize i usnul, ale bylo to jako spát na … kusu šutru. Dá se to, fakt se to dá.

Jejího srdce šampión

Skvělý balící nástroj! Stačí potkat holku v metru, jak čte knihu, vytáhnout ji taky a nadšeně zvolat: „Jéééé, ty máš taky ráda … (Spalující vášeň, Neukojená, Nespoutaná, Spoutaná, … atd)“ Jen si budete muset v batohu nosit malou knihovničku těch nejčtenějších bestsellerů. Však se jednou trefíte. A když už budete mít takovou nálož, nezapomeňte se rozdělit s ostatními. Však víte jaká je tam nuda.

A na co hlavně nesmím zapomenout – máte deprese? Nebaví vás už tento svět? Chcete zažít něco výjimečného a pustit uzdu své fantasii? Kniha zase pomůže! Můžete si s ní udělat lajnu a užít si se zelenými mužíčky.

Koupili jste si nové tričko? Máte nové džíny? Budujete si svůj styl? Jdete na to špatně! Kniha opět pomůže. Stačí si vybrat správný titul a ukážete světu, kdo vůbec jste! Obrýlený intelektuál, který si uvědomuje svou vlastní nadřazenost, se pochlubí, že čte Bílou Velrybu. Pán po těžké autonehodě vezme k ruce Harry Pottera, aby ukázal, že i zjizvení lidé dokážou udělat velké věci. A pokud vám chybí sebevědomí, vezměte si prostě slabikář a on vám to nikdo zazlívat nebude. Nebo všem říkejte, že slabikáře jsou teď prostě in. A hlavně, pamatujte víc stránek => víc Host.

Mocnější než meč

Znáte to jak pero je mocnější než meč? Kniha taky není žádný tintítko pokud jde o obtížný hmyz. Hodí se především tenké tituly velkého formátu. Žihadlo přes tvrdé desky rozhodně neprojde. Navíc si užijete trochu skryté srandy, když je budete zabíjet třeba Proměnou nebo Mucholapkou. Lovu zdar. A taky se hodí, když vás bude chtít sbalit nějaký úchyl v metru.

giphy

Kniha je také skvělý štít, který zastaví neposednou čepel v rukách zbojníka. Zrovna na tuhle záležitost nedoporučuji obyčejné tituly, ale takové ty od Boha. Na výběr toho máte spoustu – Bible, Korán, Rituály VooDoo nebo Witchcraft Today. Nezapomeňte se obrátit na svého pastýře, ať vám ji ještě posvětí. Funguje to lépe než antivirus.

Víte co je to PEPO? Ne? Tak vám to radši ani nebudu říkat. Ale garantuji vám, že kniha je takový dobrý Pepa.

Jo a někdy se to dá i číst. Ale fakt jen někdy.

Tak se přiznejte, kolik použití jste využili?


Komentáře
  1. Daeris

    Daeris: Věta “Pán po těžké autonehodě vezme k ruce Harry Pottera, aby ukázal, že i zjizvení lidé dokážou udělat velké věci. ” se mi moc líbila.:D

    Knihu jsem zatim použila jenom jako podložku, těžítko a prostředek k zabíjení much, vos a sršní. Samozřejmě, že jsem k tý poslední činnosti použila jenom nějaký matčiný shitkoidní komunistický knížky /viz třeba tohle Satanovo dílo http://www.databazeknih.cz/knihy/knizka-pro-chlapce-95253 /, knihám z vlastní knihovny bych takovou hanebnost udělat nemohla.

    Až se někdy dostanu do Prahy a pojedu metrem, rozhodně si s sebou nezapomenu přibalit nějakýho toho Bukowskýho, Welshe nebo Palahniuka. Jsem už moc dlouho forevr meloun.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Mou láskou jsou poničené knihy, takže s nimi i tím způsobem zacházím. Pro mě mají kousky z antikvariátu větší cenu než ty nové.

      Nevím jestli je to nejlepší volba, nepamatuju se že by to tam kdo kdy četl. Co si mě zaujalo, tak hodně lidí čte v metru Pratchetta. A co mě štve jsou čtečky, tam to nepoznáš. Já tam teď čtu knihu, u které si ani nepamatuju jak se jmenuje, takže žádny bestseller to není. A být forever meloun znamená přece být nadosmrti k nakousnutí :D

      1. Daeris

        Daeris: Taky mam ráda starší knihy, a to hlavně proto, že když se na nich podepíše čas, nevypadaj většinou tak uměle a hlavně voněj takovou tou stařešinou, což mam ráda. / to ale neznamená, že bych chodila fetovat smrad starejch lidi, takovej perverzák zas nejsem, mam jenom ráda vůni starejch věcí/

        Achjo, proč skoro nikdo nečte to, co čtu já? Svět je krutej… :D A Pratchetta zrovna nečtu, vlastně by se dalo říct, že já tak nějak na fantasy a podobný věci moc nejsem. Nikdy jsem nečetla nic vod Tolkiena, ani třeba Harryho Pottera vod Rowlingový a abych pravdu řekla, nijak zvlášť mi to nevadí. Mam radši něco z tvrdý reality. Inu, každej má holt jinej vkus, to je všeobecně známý klišé. Jinak, mě se zas někdy stává, že si čtu nějakou knížku a ani za Boha si nedokážu zapamatovat, jak se jmenuje hlavní hrdina.

        Co se týče toho forever melouna… no, já bych si do sebe radši nekousla, vobčas jsem pořádně jedovatá, takže by to asi neskončilo dobře.:D

        1. Michal Ozogán

          Michal Ozogán: Už jsem ti chtěl dát tip na nějaký domov důchodců :D

          To už je problém lidí co nežijou mainstreamem. Ale zas o to cennější je, když někoho se stejným vkusem potkáš.

          On takový Pratchett ani není moc fantasy. Jako on je, ale to není to důležité. On je hlavně vtipný, takže od reality ještě dále. Na realitu musí mít člověk chuť. Já na ni přišel minulý rok, byl to nezvykl, protože do té doby jsem jel jenom sci-fi a fantasy. A pak jsem začal i realitu psát. Asi dospělost :D

          1. Daeris

            Daeris: To je dobrý, moje vystresovaná babička a děda trpící OCD /což jsem mu amatérsky diagnostikovala já/ mi bohatě stačej.:D

            Bohužel jsem na lidi se stejnym /nebo aspoň podobnym/ vkusem narazila jenom na blogosféře, přičemž většina z mejch soul-mateů bydlí asi dost daleko ode mě, což je poměrně na pytel.

            Možná na tom Pratchettovi něco bude. Jestli od něj najdu ve zdejší knihovně něco kratšího, tak si ho zkusim přečíst. Uvidíme, jestli mě to chytne…

            Já mam zas občas chuť si přečíst něco fantasy nebo tak podobně, ale dřív, než se k tomu dokopu, mě ta chuť přejde. Možná mi neni souzeno číst fantasy.:D Ani jsem to nikdy nepsala, dokonce ani v útlym věku jsem nepsala nic na způsob pohádky. Začínala jsem na fanfikcích. Možná by to chtělo, abych trochu duševně omládla.

          2. Michal Ozogán

            Michal Ozogán: Určitě máš ve své vísce vlak :D dojedeš kamkoliv

            Jestli někdy začneš s Pratchettem, tak zkus třeba Malý Bohové. Ty jeho nové knížky jsou už o dost tlustější a z mého pohledu horší. Už to prostě není ono.

            No já začínal tak, že jsem psal fantasy, kde jsem brutálně zabíjel hlavní postavy a přes takové klidné období se dostávám k fázi, kdy píšu mix reality a fantasy, kde extrémně brutálně zabíjím hlavní postavy.

          3. Nienna

            Nienna: Osobně mi třebas zmiňovaní “Malí bohové” moc nesedly. Více se mi třeba líbily “Zajímavé časy”, “Soudné sestry” nebo “Mort” :)

  2. Nienna

    Nienna: Já ty starý komunistický knížky používám jako balící papír, dělala jsem z nich záložky a ubrouskovou metodou jsem z jejich stránek vyráběla i nějaké dárky pro přátele. Jezuitskému způsobu využívání “starých a nepotřebných” knih jsem se (možná naštěstí) ještě nepřiblížila.
    Doma mám dokonce poličku (kromě knihovny velikosti stěny), kam si dávám jen ty nejlepší tituly :)

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Tak to je krásný případ rekvalifikace knížky. Akorát teď přemýšlím, jestli jsem někdy z knížky vytrhl stránku…

      Jaká já si moc vybírat kam knížku dávat nemůžu. Mám jednu přeplněnou knihovničku a jedna kniha my slouží jako podložka pod monitor.

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Rozhovor s blogerem @zkusmo

Rozhovor s blogerem @zkusmo

Jako druhého blogera jsem zpovídal Stanislava Kasku, který vede blog zkusmo.cz. Píše prakticky o všem, co ho zrovna napadne. Jeho web je tedy zařazen do osobních blogů, protože se nedrží úzkého tématu. Co všechno ho zajímá, si můžete přečíst v samotném rozhovoru.

Zobrazit →

Mých 7 největších strachů

Mých 7 největších strachů

Strach je často ten nejlepší fitness trenér. Když totiž máte strach, úměrně vzrůstá i touha utéct. Jenže ne všem hrůzným věcem se dá utéct. Třeba takové kiwi. Tomu neutečete. To jen trpělivě čeká, až se vám objeví v kapse.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články