4 typografická pravidla, která nakopnou tvůj blog
Blog sice není knížka, ani žádná odborná práce držící se striktní struktury, ale přesto je velmi důležité, držet se alespoň základních typografických pravidel. Jde o to, aby jsi čtení svých textů co možná nejvíce zjednodušil a blog udělal vizuálně přitažlivý. Základem této snahy je správná volba barvy, typu a velikosti písma a členění textu.
1. Barva fontu a pozadí
Volba správné barvy je nesmírně důležitá a pokud ji autor zvolí špatně, blog se stane úplně nepoužitelným. To v případě kdyby například zvolil žluté písmo na bílém pozadí. To jsou ale extrémní případy, které jsou naštěstí k vidění spíše někde v muzeu a to ještě ve velmi špatném muzeu.
Začněme s výběrem pozadí. Důrazně nedoporučuji použit jakýkoliv obrázek. Obrazce pod textem jsou při čtení velmi rušivé. Jednolitá plocha je jasnou volbou. A i zde bych se vyhnul křiklavým barvám. Nejvíce vhodná je bílá (případně hodně světle šedá, béžová a tak) nebo černá. Já fanoušek černé úplně nejsem, ale zase na čtení v noci se hodí výborně.
Na první pohled je pak nejlepší volbou písma černá, protože k bílé je nejvíce kontrastní. Nicméně přílišný kontrast může zbytečně unavovat oči, takže je lepší zvolit hodně tmavou šedou. Černá se dá použít společně se ztučněním na zvýraznění textu.
2. Typ fontu
Existují dva základní typy fontů - patkové a bezpatkové. Patky jsou takové „kudrlinky“ u písma, které pomáhají očím udržet se na řádku. V patkovém fontu se tisknout běžně knihy, noviny a časopisy. Bezpatkové písmo se používá u nadpisů. Na webu panuje trochu opačný názor a to, že bezpatkové se na obrazovce čte lépe. Je to ovšem spíše věc názoru. Mně například přijde, že to úplně jedno.
Rozhodně bych zůstal u nějakých klasických písem, na které jsou uživatelé zvyklí (Times new Roman jako zástupce patkových a Arial nebo Helvetica jako zástupci bezpatkových) a příliš bych neexperimentoval. Rozhodně nepoužívat nějaká gotická písma, Comic sans nebo podobné vylomeniny. Písmo musí být konzervativní!
3. Velikost fontu
Velikost je opět trochu individuální záležitost. Zde ovšem platí, že použití spíše většího fontu je lepší. Spousta lidí (i já) jsou sice borci, co ještě dokážou přečíst i blechy, ale to neznamená, že se čtou nejlépe. A spousta uživatelů ani neví, jak si písmo v prohlížeči zvětšit.
Je paradoxní, že text s většími písmeny se může opticky zmenšit. Kdyby šlo o blechy, tak uživatel vidí na obrazovce obrovský blok zahuštěných písmenek, do kterého se mu rozhodně nebude chtít pouštět. Když bude písmo větší, uvidí jen menší část, která nebude tak zapatlaná. A pro dosažení lepší vizuální přitažlivosti je nezbytný ještě další krok.
4. Členění textu
Členění textu je úplný základ, který text zkrásní o 100%. Je to lepší než pudr a všechny šminky dohromady. Rozhodně se vyplatí dělat odstavce. Jenom pozor, odstavec není to samé jako nový řádek! Odstavec znamená, že je mezi ním a dalším textem prázdný řádek (v tištěných knihách to není prázdný řádek, ale odsazení prvního řádku zleva, ale to se nás zde netýká)
Dobré je samozřejmě používat i nadpisy, ale ty odstavce jsou opravdový základ.
A když se na to někdo vysral?
Přesto se však může stát, že se dostaneš na druhou stranu barikády a před tebou stojí blog sice se zajímavých obsahem, ale s děsivou čitelností. V takovém případě si není třeba kazit oči. Stačí využít jednoduchý plugin do prohlížeče. Readability vytáhne obsah článku a hodí do nějakého přijatelného formátování. Sice není všemocný, ale často pomůže.
Jelikož jsem nesnědl kaši chytrého Honzy, tak se chci zeptat i tebe, co by měl blog splňovat, aby se ti na něm dobře četlo?