Vánoce, to je výzva moderního světa! Doufám v nejlepší, ale zároveň jsem rád za to, že psychiatrickou léčebnu mám v docházkové vzdálenosti. Moje taktika je vzít tu krásnou tradici a přetvořit ji k obrazu svému. Číst dále
Už jsem opravdovým pánem domácnosti. Je tři čtvrtě roku, co se veškeré povinnosti (a pár výhod) přesunulo na moji hlavu. Nevyhořel jsem, nevytopili mě, nevykradli mě. Jestli ještě přežiju léto, možná se stanu svéprávným jedincem. Číst dále
Nespálil jsem za sebou mosty, jen jsem trochu nažhavil lávky. Mému starému pokoji už vládne nový nájemník a já se stal pánem v mnohem větším království s mnohem větším množství problémů. Ať žije stěhování. Číst dále
Všichni máme rádi ochranu. A to jak tu ochranu, která zachrání naši milou rodinu, tak i tu, která zabrání, abychom vůbec nějakou měli. Ale budu se věnovat tomu prvnímu. Přece jen tohle není žádný blog zabývající se obskurní vědou jakou je nahánění žen. Tohle je o tom, jak lpím či spíše nelpím na vlastní bezpečnosti. Číst dále
Nakupování je těžká věda a měla by se za ni udělat Nobelova cena. Možná ale také někdy Darwinova cena. I když tak strašné to se mnou snad není. Když nad tím tak uvažuji, možná už je načase, abych se obrátil na tu starověkou lidskou instituci, které se říká nákupní seznam... Číst dále
Stejně tak jako se objevují nové vynálezy, tak i ty staré musí zanikat. Kdysi hrdí vůdcové svojí doby se přesunují do sklepů nebo do nelegálních skládek za kopcem. I když je třeba televize stále na výsluní, tak v mé skromné domácnosti už zemřela děsivou smrtí. Číst dále
Je velmi důležité si ve své domácnosti udržet zdraví. Sám s tím mám zkušenosti k nezaplacení a z drtivé většiny nemoci se dokážu dostat pouze a jenom silou svojí vlastní vůle. Nebo by to aspoň bylo cool. Zdravý jsem hlavně díky tomu, že mě žádný doktor neviděl dostatečně dlouho na to, aby mě mohl označit za nemocného. Číst dále
#Běhání #Pán domácnosti #Vlastní silou #Závody
Půlka je ta vzdálenost, která tě nezabije (většinou), ale dá ti docela zabrat. A mně zabrat dala. Jsem si jistý, že i kdybych všechny okolo prosil, ať mi aspoň půjčí kolo, nikdo by mi ho nedal. Všichni tam jenom řvou: „To dáš.“ A tak jsem to teda dal. I bez kola. Číst dále
Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť. Šiju, šiju si rukavičky, mám v nich totiž hroznou díru a už mě to přestává bavit. Co já bych dal za náprstek, protože takhle nemám jistotu, jestli zašívám tu kůži nebo svoji ruku. Ale jsem pánem své domácnosti, tak to snad nějak zvládnu. Číst dále
Pěstuji. Ne, není to konopí, ale stejně to dělám rád. Možná mi to všechno dříve či později, ale spíše dříve, pochcípá, ale utěšuje mě konejšivá myšlenka, že co je zelené, to stejně bolest necítí. Číst dále
