Michal Ozogán Blog exjedničkáře bez vyhlídky na praktický život
Michal Ozogán

V jakém největším mrazu jsem běhal

V jakém největším mrazu jsem běhal

Publikováno 14.01.2017 Publikováno Zážitky Počet komentářů 0

Sice u nás není Sibiř, ale na běhání v zimě je třeba se správně připravit. Když se pořádně zacibuluju, je mi mnohem větší teplo, než v civilním oblečení. V něm dost mrznu. A nedávné pády teplot mě donutily zamyslet se, při čem se nebojím vyběhnout.

Nedávno jsem přemýšlel nad tím, při jakých teplotách běhám a jestli mám nějaký práh pod (nad), který nejdu. Po nedávných zkušenostech mohu říct, že překážkou pro mě není zima, ale led. Nízké teploty mám obecně radši. Vždycky se dá navléknout o jednu vrstvu víc. Proces cibulace je k nezaplacení. V horku brzo skončím na tom, že už není co sundávat a „nuda“ běhání stále ještě není in. Zvláštně po městě.

Ztratil jsem sice rukavice z předchozích zim (a s běžnými koženými bych asi vypadal divně), ale brzy jsem zjistil, že tak do -5°C se to dá bez problémů i bez nich. To proti ledu se jen těžko brání. On totiž nemusí být vůbec vidět! Zvláštně když v zimě už není jiná možnost, než běhat za noci. Led mě navíc dokáže nepříjemně překvapit. Objeví se,když ho nečekám a mizí, když ho čekám. Přesto si však držím několikaletý strike, ve kterém jsem ani jednou nespadl na zadek. Občas musím svoje těžiště okázale vyrovnávat, ale nakonec se mi podaří zvrátit osud v podobě nepříjemného pádu.

Endomondo má tu zajímavou vlastnost, že u každé aktivity máte napsáno, jaké bylo počasí. Není to úplně dokonalé, protože údaj je vypočítán v okamžiku startu, a když máte za sebou několik hodin, může se toho hodně změnit. V dlouhodobém měřítku se ale tyto výchylky ztratí.

Čísla

Výběh při úplně nejnižší teplotě jsem absolvoval minulý týden v sobotu. Bylo -8°C a já očekával nepříjemné kluziště. To se samozřejmě nekonalo a ve skutečnosti to byl velmi příjemný zážitek. Žádný extrém jsem necítil. Asi bych si měl zaběhat někde v Norsku.

Na opačném konci je srpen 2015, kdy slunce pěkně žhnulo a park Přátelství oteplilo na 34°C. Horko pro mě představuje velmi problém a nemám ho rád. Z nějakého důvodu mi ale při sportování tolik nevadí. Mnohokrát jsem ignoroval varování „radši ani nechoďte ven“ a nezkolaboval. Jen musím pít jak dromedár v oáze.

A zde jsou průměrné teploty za jednotlivé měsíce, ve kterých běhám:

Je krásné vidět, že v lednu si řeknu „jdu do toho“ a přepálím start. Moje aktivita pak skomírá, aby v létě opět dosáhla maxima. Na konci roku už jsem většinou dead, a proto spíš posedávám doma. V zimních měsících běhám průměrně v jednom stupni, což je velmi příjemné klima.

Myslím, že teplota moji touhu po běhání příliš neovlivňuje. Běhat se dá za jakéhokoliv počasí. Jenom aby nebyl ten led… A nebo velký liják. Posledně mi při jednom exnul telefon.


Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Vyšel ven, aby zachránil svět

Vyšel ven, aby zachránil svět

Pokud bychom chtěli vědět, co je to fantasy a trapně nahlédneme do Wikipedie, dozvíme se něco takového: „Fantasy je umělecký žánr založený především na užití magie či jiných nadpřirozených prvků, mimozemských technologií nebo nadměrně inteligentně vyvinuté, extrémně silné bytosti, často s vzezřením a chováním netypickým pro lidi.“ Tuhle definici bych označil za nijak zvlášť výmluvnou a navíc to není úplně TO, co bych ve fantasy vyhledával.

Zobrazit →

Na praxi, kapitola zero

Na praxi, kapitola zero

Najít si dobrou praxi je pořádný oříšek, který se nedá rozlousknout jen tak. Třeba mně to trvalo snad půl roku, než jsem konečně zakotvil v PositiveZero. A jaký je můj příběh?

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články